Tříbení

umělci Monika Immrová
kurátor Iva Mladičová
místo GHMP - Colloredo Mansfeld
tagy grafika socha
ůčinkující Monika Immrová
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
kategorie Reportáže
publikováno 2. 12. 2020
jazyk Česky / English
embed link icon

Monika Immrová je jednou z nejvýraznějších sochařských osobností své generace. Jako rodačka z Loun dostala do vínku silnou afinitu k abstraktnímu tvaru. Jako člověk blízký přírodě se však na druhou stranu neubrání ani průnikům geometrie s organickým tvarem. Tato bipolární identita jejích betonových objektů a reliéfů nese v sobě něco z estetiky vybavení meziplanetárních plavidel a historických industrií zároveň. Beton povýšila na sochařský materiál par excelence. Pracuje s ním stejně často jako s dalším netradičním materiálem – kartonem. Tyto svého druhu čistě technické komodity jsou jí oporou při hledání oproštěného a striktně formulovaného prostorového konceptu. Její doménou byla a je socha, ale v posledních letech intenzivně pracuje také v grafice a získala za ni ocenění Grafika roku.

související s
Tříbení

0:05:31

Galerie Bunkr / Znovu neomezeně dlouhé vlasy

Sochařská instalace pracuje s figurálními motivy reflektující současnou situaci člověka s pocity plnými nejistot, ztráty kontroly a nového ohrožení. Tělesnost se skrze použitou materialitu stává nevyzpytatelnou.
0:04:01

Romantic Stories

Filip recykluje dávno zapomenuté, modernou odvrhnuté a postmodernou na chvíli vybuzené, ornamenty, fragmenty ornamentů, někdy i znaků, z gotiky a baroka. Ctí jistou kontinuitu lidské a umělecké existence, a nebojí se k tomu ve své tvorbě přiznat. Akcent na drobný detail, který má ovšem zásadní obsahový význam, bývá v souladném kontrastu s plochou; ta sama je však svým ztvárněním evokací na barokní malbu, na informelní povrch, ornamentální strukturu či konceptuální objekt.
0:03:02
0:04:28

Ti, kteří raději kopřivy

V roce 1966 reagovala brněnská umělkyně Marie Filippovová na román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho. Zajímala se v tuto dobu intenzivně o japonskou kaligrafii a východní kulturu. Je tedy přirozené, že když roku 1965 vyšel tento román v překladu Vlasty Hilské, sáhla po něm i ona.
0:05:09

Zásoby přítomnosti

Co nás nutí neustále promýšlet práci a její hodnotu? Skutečně je práce cestou k naplnění sebe sama? Může být možností, jak se přiblížit k věčnosti? Podobné otázky otevřela výstava sochaře Martina Piačeka. 
0:06:08