Lessons in the Vicious Art of Murder

umělci András Cséfalvay
místo Galerie Jelení
tagy film videoart
ůčinkující András Csefálvay
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
překlad Eva Maršíková
kategorie Reportáže
publikováno 27. 8. 2011
jazyk Česky / English
embed link icon

Všechny výstavní projekty, které András Cséfalvay pečlivě komponuje, se tváří jako filmové montáže, kde vystupují herci, hraje hudba a zaznívají promluvy. Přesto by byla čistá mystifikace, kdybychom jej označili za videoartistu. Audiovizuální inovace a kultivace senzuality jsou tomuto autorovi naprosto lhostejné. András si počíná spíše jako spisovatel a dramatik, jehož práce je nutno obyčejně přečíst. Zároveň tento autor nevidí prakticky žádný rozdíl mezi teoretickým výzkumem a uměleckou tvorbou, což dokazují nejen jeho dosavadní videoeseje, ale především jeho filozofický text Voldemort, který letos vyšel jako kniha ve třech výtiscích. V této eseji se lze dočíst, že je vhodné použít na simulaci jistého problému konkrétní příběhy. Z důvodu nezbytné redukce se analogie jeví jako méně vhodná – spíše než s celkovou simulací lze počítat s testováním pravdivosti na částech.

V příbězích, které všichni alespoň zprostředkovaně znají a které by měly skrývat pravdu, proto András jako vypravěč nachází stále hlubší zalíbení, opatřuje legendy důležitými dodatky, romanticky zcizujícím dekorem a vytváří pro ně makety s nostalgickou perspektivou. Nemůže si nikdy dovolit jít proti samotnému mýtu, jež je pokaždé myšlen se vší vážností, lyrikou a patosem. Naopak v tomto ideálním světě zůstává jako hrdina samotný a nikdy nikam nezmizí. Je si vědom svých výjimečných schopností i lidských nedostatků a hlavně faktu, že zbytňuje trochu komickou modernistickou představu o umělci jako spravedlivém a rozumném zachránci lidstva. Zároveň tato postava nesplňuje univerzální požadavky, které by měl hrdina splňovat. András vědomě využívá sebe jako typ plachého, odhodlaného, ale stydlivého, ke všemu krátkozrakého člověka. Tento hrdina není moc čitelný, spíše nepředvídatelný. Odmítá hrát roli hybatele zvratů v ději, ale celou situaci pouze dokonale z odstupu režíruje nebo rekonstruuje. Nikdy proto nebude jedním z nás.

Michal Pěchouček

 

 

související s
Lessons in the Vicious Art of Murder

Absence ve Videoarchivu 5 – Hodné holky nezlobí: intimita jako nástroj subverze

Tereza Fousek Krobová připravila pátý díl pořadu Absence ve Videoarchivu, který se věnuje tématu intimního a veřejného prostoru z perspektivy několika českých umělkyň a uskupení.

Showcase 05 | Andrew Norman Wilson : In the Air Tonight

Video  In the Air Tonight  amerického umělce Andrewa Normana Wilsona je působivou, téměř halucinatorní meditací nad pověstí, která se už desítky let šíří o stejnojmenné písni Phila Collinse. Podle této historky měl Collins údajně běhen procházky na pobřeží zpozorovat, jak se někdo topí, aniž by mu kdokoli pomohl, a píseň měla být jeho temnou obžalobou svědka, který selhal. 
0:06:36

Ozvěny Medúzy

Výstava nepředstavuje jen soubor videí, ale formuluje kolektivní výzvu k ženskému vyjádření, které se nenechává formovat vnějšími požadavky. Výběr děl vznikl očima generace narozené v 90. letech.

Showcase 03 | Lorenzo Sandoval a Pedro André: Environmelisma

Film Environmelisma vychází z předchozího stejnojmenného textu, který vydalo nakladatelství A-desk v roce 2024 a který zkoumal spojení slov „environment“ a „melisma“, aby nabídl perspektivu, z níž lze vnímat, co nám příroda říká.

Showcase 02 | Salka Tiziana: All Sounds Within

V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.
0:05:25