Základem tvorby francouzské umělkyně žijící v Praze je vždy kresba, což potvrzuje i instalace vyvořená pro galerii A.M. 180.
Emilie Segnarbieux ve svých kresbách s jemnou, precizní, někdy až lakonickou kresebnou linií dává nekonečný prostor tomu, kdo se dívá. Ve svých konceptuálních pracích umožňuje divákovi dotváření svých prvotních myšlenek. Nevyslovené a nezobrazené, to je to, co člověka láká. Zároveň je autorkou pobídnut a uveden do určitého prostoru, a tím je mu umožněno dostat se do jiného vnímání skutečnosti. Hledání smyslu bytí v daných souvislostech, které v tomto okamžiku vznikají a vznikají tím, že o nich člověk přemýšlí.
Pracuje sama s kontrastem a prostorem, který se v určitém okamžiku zastaví a nechává nekonečný prostor fantazii bez jakýchkoli limitů. Nabízí dotváření, otazníky přitahují. To, co je zakryto, je přitažlivé, nenechává člověka klidným. Obraz se zapisuje do podvědomí. Dochází k úzkému vztahu mezi tím, co odhaluje, a tím, co se snaží ukrýt. Něco, někdo, někde, s někým, v něčem, co je v něčem – v něčem hodně konkrétním…
Anežka Hošková
