Rozhovory o zvuku 06 - Richard Loskot

umělci Richard Loskot
místo _Neurčené město
tagy Anglické titulky k poslechu zvuk
ůčinkující Richard Loskot
zvuk Johana Švarcová
střih Johana Švarcová
interview Johana Švarcová
překlad Adéla Dörnerová
playlisty Rozhovory o zvuku
kategorie Profily
publikováno 1. 9. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Richard Loskot (*1984) vytváří ve svých instalacích jakási novodobá technologická zátiší a subtilní prostorové kompozice. Těmi diváky průběžně informuje o svém dlouhodobém výzkumu „neviditelného“ a „toho, co nás přesahuje“.

Ve třináctidílném cyklu audio-rozhovorů, které vznikaly během podzimu 2013, hovoří Johana Švarcová s výtvarnými umělci, kteří ve své tvorbě různým způsobem využívají “nevizuální prvek” – zvuk. Pro některé z oslovených umělců je právě práce se zvukem, sound art, vývoj nástrojů (hardware i software), radio art nebo zvuková instalace hlavní oblastí zájmu. Jiní naopak nakládají se zvukem nebo zvukovou stopou (například u videa) funkčně a po svém.

související s
Rozhovory o zvuku 06 - Richard Loskot

0:13:06

Pohyb-Zvuk-Prostor

Kozmické louky, jedna z posledních dvou záplavových oblastí na Opavici, tu stojí jako křehká paměť vody i svědectví o krajině, které umí dýchat spolu s řekou.
01:40:07

Moje břicho je vyhýčkaný

O performativitě našich těl, o poznávání a myšlení skrze těla. O radikalitě při zacházení s našimi těly, o teoretických, praktických i osobních zdrojích. O konkrétních osobních zkušenostech těl zúčastněných.

Absence ve Videoarchivu 1 (kolekce VVP AVU) - Neoliberální stachanovci

Pro první díl pořadu pozvala Artyčok.TV socioložku, vysokoškolskou pedagožku a mediální teoretičku Irenu Reifovou. Ta nabídla z perspektivy svého výzkumného zaměření pohled na vztah audiovizuální umělecké produkce a sociální kritiky převládajících mocenských poměrů ve společnosti.
0:10:13

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
0:20:10