Petra Tejnorová

umělci Petra Tejnorová
kurátor Lukáš Jiřička
tagy Anglické titulky divadlo
ůčinkující Petra Tejnorová
kamera Lukáš Kokeš, Klára Tasovská
zvuk Lukáš Kokeš, Klára Tasovská
střih Lukáš Kokeš, Tasovská Klára
interview Lukáš Kokeš, Klára Tasovská
překlad Marta Darom
kategorie Profily
publikováno 15. 1. 2012
jazyk Česky / English
embed link icon

Petra Tejnorová se narodila v roce 1984 v Táboře. Vytváří jak vlastní divadelní projekty, tak i pohostinské režie. V současnosti působí taktéž jako pedagog KALD DAMU. Zkoumá rozličné možnosti vztahu mezi hercem a divákem, hledá novou roli pro divadlo v současném světě, experimentuje s fyzickým a dokumentárním divadlem, divadelními konvencemi. Je autorkou velice rozdílných inscenací: v plzeňské Alfě připravila hru o světě adolescentů TEĎ 55 31 13 já, v Dejvickém divadle MODROVOUS/SUOVORDOM a dále například v pražském alternativním Divadle Alfred ve dvoře představila neobvyklou textovou koláž s názvem I AS ON ME DE A či analýzu mechanismů násilí a manipulace My Funny Games v Divadle Disk. V současné době připravuje autorský film Kniha o plánu.

Ve svém výběru tří výrazných divadelních osobností či skupin jsem se řídil autentičností a inovativností jejich divadelního jazyka, který vybočuje z převládajícího proudu jak činoherního, tak i “laskavého” alternativního divadla. Zároveň mě fascinuje jejich autorský přístup rezignující na existující vzory či literární předlohy. Proměnlivá sestava kolektivu Handa Gote mě fascinuje svým jak velmi volným a otevřeným přístupem k divadelnímu tvaru, který využívá recyklované lo-fi technologie a postupy, jimiž negují veškeré nákladné efekty a technologie. Režisér Jiří Adámek je výrazný se svou precisně pojatou a v podstatě velmi skromnou verzí původního hudebního divadla. Režisérka Petra Tejnorová zase nabízí nový autorský jazyk, který vychází jak z oblasti tzv. dokumentárního divadla, tak i kolektivní tvorby a který je stylově i žánrově velmi proměnlivý. Tejnorová si libuje v nedořečenostech, mezních fyzických akcích a leckdy je ve svých divadelních obrazech až brutální.

Lukáš Jiřička

 

 

související s
Petra Tejnorová

0:09:41
0:05:00

Galerie města Třince / Štěstí pěstí 

Mechanismus rozhodování, jenž se tváří logicky a pevně ale ve skutečnosti podléhá neviditelným faktorům mimo kontrolu. Ve videu, utvářejícím jednu část výstavní scény, se tento princip přímo propojuje s hesly z prostředí kasin a hazardních her, například s odkazem na ruletu.

Brood - Stranger’s Vial - Womb

Brood - Stranger’s Vial - Womb je “hra, jež zapomněla svoje vlastní pravidla” a “příběh bez konce”. Místo přehledné, lineární fantazie nabízí fantaskní prostor, který nahlížíme skrze několik vrstev materiální i mediální abstrakce. Ozvláštňuje předměty každodenní potřeby i (ne)lidské identity. Zve nás, abychom si všímali afektů lidství uprostřed klimatické krize, které lze zahlédnout jen periferním viděním, někde u hrany pozlaceného kovu. Jen pozor: strany budou převrácené.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
0:18:45