Pedro Barateiro

umělci Pedro Barateiro
kurátor Markéta Stará
místo _Neurčené město
tagy paměť jazyk V angličtině postkolonialismus divadlo kapitalismus
ůčinkující Pedro Barateiro
kamera Martim Condeixa
zvuk Martim Condeixa
střih Martim Condeixa, Markéta Stará
interview Markéta Stará
kategorie Profily
publikováno 14. 7. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Pedro Barateiro je jedním z předních představitelů mladé generace portugalských umělců. Jeho tvorba jde napříč širokou škálou médií, počínaje performativními přesahy, přes instalaci, sochu, film či například kresbu. Jeho praxi lze vnímat ve dvou, často se prolínajících liniích. Tou první je práce s nalezeným, často archívním materiálem, který spíše nežli k dokumentárním účelům, či manifestaci minulé doby, využívá Barateiro k sestavení vlastních narativů a myšlenkových scenérií. Témata, která se opakovaně objevují v této tvorbě často vycházejí z období modernity, počátků neoliberalismu, následného postmoderního a post-koloniálního proudu a přímého vlivu těchto period na současné společenské a politicko-ekonomické uspořádání.

Druhá ze zmíněných tvůrčích linek se zabývá otázkou “diváctví” a rozdělením moci ve vztahu autora (tvůrce), díla a jeho diváka. Komplexní instalace, často komponované z mnoha částic – předmětů a na sobě závislých objektů, poukazují a zároveň narušují ideu rigidního rozdělení rolí na pasivní vs. aktivní, vypravěč vs. divák. Instalace Pedro Barateira jsou jakousi demokratickou scénu, či na možnost demokratického sdílení a spolu-utváření poukazují a to nejen v kontextu výtvarné praxe, ale zejména v kontextu dnešní společnosti a jejího ekonomicko-politického uspořádání.

související s
Pedro Barateiro

Prázdná místa / A co ty, Mirečku?

Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.

Showcase 01 | Sissel Mutale Bergh: Elmie

Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.
0:06:16

All that is solid melts like my blush after a long shift

Výstava zkoumá dynamiku vyhoření, odcizení a reprezentace v kontextu pozdního kapitalismu a zaměřuje se na formování subjektu v prostředí, kde autenticita není pevně danou esencí, ale neustále vyjednávaným konstruktem. Identita se v tomto kontextu mění v transakční komoditu, kde se hranice mezi sebeprezentací a přizpůsobením pozvolna rozpouštějí. 

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.