HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.

Co jednotlivá odvětví spojuje a jaké cesty se do budoucnosti nabízejí? Jakou roli v tom mohou sehrát oborové spolky? Zveme vás na debatu zástupců jednotlivých scén, která si dává za cíl shrnout dosavadní vývoj a přispět k nalézání nových, společných řešení.

související s
HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

0:10:17

Festival m3 - Neviditelné město

Festival Neviditelné město vytváří viditelný prostor pro ty, se kterými se běžně nepočítá, nebo zůstávají neviditelnými a nevyslyšenými – umělci a umělkyně, lidé s psychickými či zdravotními problémy, bez práce, bez domova, lidé v neproduktivním věku – děti, mládež a senioři, minority genderové a národnostní, necharismatická zvířata, ”škůdci”, “plevel”, a další neprivilegovaní obyvatelé měst.
0:06:16

All that is solid melts like my blush after a long shift

Výstava zkoumá dynamiku vyhoření, odcizení a reprezentace v kontextu pozdního kapitalismu a zaměřuje se na formování subjektu v prostředí, kde autenticita není pevně danou esencí, ale neustále vyjednávaným konstruktem. Identita se v tomto kontextu mění v transakční komoditu, kde se hranice mezi sebeprezentací a přizpůsobením pozvolna rozpouštějí. 

PRÁCE

Lidé v kultuře často pracují na krátkodobé dohody nebo jako OSVČ bez sociálních jistot, za nízké platy a bez vidiny odpočinku v důchodu. Práce v kultuře a umělecká tvorba ale takto vypadat nemusí – po celé Evropě existují příklady státní podpory umělců a umělkyň a iniciativy, které usilují o lepší pracovní podmínky.

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.