Minor Theatres + Queer Documents

umělci Emily Roysdon
kurátor Zbyněk Baladrán
místo tranzitdisplay
tagy kvír politika performance pohyblivý obraz emancipace
ůčinkující Emily Roysdon
kamera Jiří Havlíček
zvuk Jiří Havlíček
střih Jiří Havlíček
interview Jiří Havlíček
kategorie Reportáže
publikováno 4. 2. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

„Co chce láska?“ ptá se v jednom ze svých textů Emily Roysdon. „Je vždy diskursivní, nebo je něčím, co leží mimo racionalitu ekonomiky „má dáti – dal“? Queer láska není ekonomická, ale je vždy politická. Láska jako médium, jež je součástí ekonomiky odporu, extatického odporu, provokuje otázky paměti a taktiky.“ 

Emily Roysdon rozvinula svůj teoretický koncept “extatické resistence“, jímž otevírá diskusi o nemožném a imaginárním v politice. „Extatická rezistence je projekt, praxe, částečná filosofie a soubor strategií. Je výzvou k nové artikulaci imaginárna a rozšiřuje situovanost nemožného. Extatická rezistence se dotýká limitů reprezentace a čitelnosti – limitů srozumitelnosti a strategiemi podrývajícími hegemonii vládnoucích opozicí. Chce hovořit o slasti vzdoru – sexualizuje struktury moderního světa, aby dosadila nestabilitu a tvárnost do středu života, přežívání a já. Je vyčkáváním a sleduje temporální charakter změny. Extatická rezistence chce promýšlet vše, co je v eurocentrickém, falocentrickém světovém řádu nemyslitelným a nevyslovitelným.“*

Výstava v tranzitdisplayi shrnuje autorčinu uměleckou činnost za posledních osm let. Dokumentuje performance, videa a texty, které jsou manifestací a pokusem radikálně přehodnotit a artikulovat žitou realitu. Na základě vlastních zkušeností a zkušeností svých vrstevníků Roysdon přemýšlí o podmínkách a kontextech estetické
produkce a o možnostech realizace nemožného. Za odhalením minulých nemožností rozvíjí „nemožné“ jako uskutečnitelný a jediný tvůrčí akt lidské subjektivity, který otevírá východisko pro vnímání politiky a její nové definování. Nové imaginárno, které definuje, popírá hegemonii patriarchální racionality, přináší zkušenost jiného.
Zkušenost imaginárna v našich tělech bez dodatečných jazykových korekcí nastoluje risk překročení našich znalostí sebe sama. Posledním tvůrčím aktem, realizovaným pár dní před otevřením výstavy, je performance „I Am a Helicopter, Camera, Queen“, kde již v názvu jsou zakódovány různé režimy reprezentace území a vnímání, režimy prohlížení a způsoby porozumění vesmíru. Performance sama o sobě je manifestací, vytvořením queer prostoru. Realizací nového imaginárna, zkušeností jiného.

* Citováno z textu Emily Roysdon: Ecstatic Resistance.

 

související s
Minor Theatres + Queer Documents

0:11:34

Cena Jindřicha Chalupeckého 2022: Jury Meeting

Symbolické vyvrcholení ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022 proběhlo v prostoru Korza Veletržního paláce, Národní galerie Praha. Již třetím rokem proběhla, namísto tradičního ceremoniálu udílení Ceny, jednodenní oslava a setkání výjimečných uměleckých osobností.
0:47:12

Anarchofeminismus jako příběh dvojí emancipace

Ludmila Böhmová se dlouhodobě věnuje sociálním hnutím, konkrétně feministickému a městskému. Její přednáška je věnována iniciativám a skupinám v rámci anarchistického hnutí, které od 90. let tematizovaly nerovné postavení žen a společensky opomíjená témata.
01:16:28

Transposition in the artistic practice

Lekce mezinárodně známého ukrajinského umělce Nikity Kadana na Akademii výtvarných umění byla uvedena a doprovozena debatou s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem. Kadan žije a tvoří v Kyjevě. Pracuje s různými médii, včetně instalace, sochařství, malby a koláže.

Kateryna Khramtsova

Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.
01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.
01:08:25