„Co chce láska?“ ptá se v jednom ze svých textů Emily Roysdon. „Je vždy diskursivní, nebo je něčím, co leží mimo racionalitu ekonomiky „má dáti – dal“? Queer láska není ekonomická, ale je vždy politická. Láska jako médium, jež je součástí ekonomiky odporu, extatického odporu, provokuje otázky paměti a taktiky.“
Emily Roysdon rozvinula svůj teoretický koncept “extatické resistence“, jímž otevírá diskusi o nemožném a imaginárním v politice. „Extatická rezistence je projekt, praxe, částečná filosofie a soubor strategií. Je výzvou k nové artikulaci imaginárna a rozšiřuje situovanost nemožného. Extatická rezistence se dotýká limitů reprezentace a čitelnosti – limitů srozumitelnosti a strategiemi podrývajícími hegemonii vládnoucích opozicí. Chce hovořit o slasti vzdoru – sexualizuje struktury moderního světa, aby dosadila nestabilitu a tvárnost do středu života, přežívání a já. Je vyčkáváním a sleduje temporální charakter změny. Extatická rezistence chce promýšlet vše, co je v eurocentrickém, falocentrickém světovém řádu nemyslitelným a nevyslovitelným.“*
Výstava v tranzitdisplayi shrnuje autorčinu uměleckou činnost za posledních osm let. Dokumentuje performance, videa a texty, které jsou manifestací a pokusem radikálně přehodnotit a artikulovat žitou realitu. Na základě vlastních zkušeností a zkušeností svých vrstevníků Roysdon přemýšlí o podmínkách a kontextech estetické
produkce a o možnostech realizace nemožného. Za odhalením minulých nemožností rozvíjí „nemožné“ jako uskutečnitelný a jediný tvůrčí akt lidské subjektivity, který otevírá východisko pro vnímání politiky a její nové definování. Nové imaginárno, které definuje, popírá hegemonii patriarchální racionality, přináší zkušenost jiného.
Zkušenost imaginárna v našich tělech bez dodatečných jazykových korekcí nastoluje risk překročení našich znalostí sebe sama. Posledním tvůrčím aktem, realizovaným pár dní před otevřením výstavy, je performance „I Am a Helicopter, Camera, Queen“, kde již v názvu jsou zakódovány různé režimy reprezentace území a vnímání, režimy prohlížení a způsoby porozumění vesmíru. Performance sama o sobě je manifestací, vytvořením queer prostoru. Realizací nového imaginárna, zkušeností jiného.
* Citováno z textu Emily Roysdon: Ecstatic Resistance.