Minor Theatres + Queer Documents

umělci Emily Roysdon
kurátor Zbyněk Baladrán
místo tranzitdisplay
tagy kvír politika performance pohyblivý obraz emancipace
ůčinkující Emily Roysdon
kamera Jiří Havlíček
zvuk Jiří Havlíček
střih Jiří Havlíček
interview Jiří Havlíček
kategorie Reportáže
publikováno 4. 2. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

„Co chce láska?“ ptá se v jednom ze svých textů Emily Roysdon. „Je vždy diskursivní, nebo je něčím, co leží mimo racionalitu ekonomiky „má dáti – dal“? Queer láska není ekonomická, ale je vždy politická. Láska jako médium, jež je součástí ekonomiky odporu, extatického odporu, provokuje otázky paměti a taktiky.“ 

Emily Roysdon rozvinula svůj teoretický koncept “extatické resistence“, jímž otevírá diskusi o nemožném a imaginárním v politice. „Extatická rezistence je projekt, praxe, částečná filosofie a soubor strategií. Je výzvou k nové artikulaci imaginárna a rozšiřuje situovanost nemožného. Extatická rezistence se dotýká limitů reprezentace a čitelnosti – limitů srozumitelnosti a strategiemi podrývajícími hegemonii vládnoucích opozicí. Chce hovořit o slasti vzdoru – sexualizuje struktury moderního světa, aby dosadila nestabilitu a tvárnost do středu života, přežívání a já. Je vyčkáváním a sleduje temporální charakter změny. Extatická rezistence chce promýšlet vše, co je v eurocentrickém, falocentrickém světovém řádu nemyslitelným a nevyslovitelným.“*

Výstava v tranzitdisplayi shrnuje autorčinu uměleckou činnost za posledních osm let. Dokumentuje performance, videa a texty, které jsou manifestací a pokusem radikálně přehodnotit a artikulovat žitou realitu. Na základě vlastních zkušeností a zkušeností svých vrstevníků Roysdon přemýšlí o podmínkách a kontextech estetické
produkce a o možnostech realizace nemožného. Za odhalením minulých nemožností rozvíjí „nemožné“ jako uskutečnitelný a jediný tvůrčí akt lidské subjektivity, který otevírá východisko pro vnímání politiky a její nové definování. Nové imaginárno, které definuje, popírá hegemonii patriarchální racionality, přináší zkušenost jiného.
Zkušenost imaginárna v našich tělech bez dodatečných jazykových korekcí nastoluje risk překročení našich znalostí sebe sama. Posledním tvůrčím aktem, realizovaným pár dní před otevřením výstavy, je performance „I Am a Helicopter, Camera, Queen“, kde již v názvu jsou zakódovány různé režimy reprezentace území a vnímání, režimy prohlížení a způsoby porozumění vesmíru. Performance sama o sobě je manifestací, vytvořením queer prostoru. Realizací nového imaginárna, zkušeností jiného.

* Citováno z textu Emily Roysdon: Ecstatic Resistance.

 

související s
Minor Theatres + Queer Documents

01:36:42

Open Source Estrogen!

Jak probíhá přerod na queer tělo na molekulární úrovni? Jak přesně je toto kvíření ”neoddělitelně spjaté s průmyslovým kapitalismem? A existuje nějaká cesta z kapitalistické zkázy, cesta, kterou pandemie ještě víc rozjitřila?

Kateryna Khramtsova

Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.

Showcase 04 | Mario Pfeifer: Cell 5 - A Reconstruction

Dne 7. ledna 2005 zemřel v německé policejní cele na následky požáru sierraleonský žadatel o azyl, Oury Jalloh. Policejní verze případu uvádí, že došlo pravděpodobně k nehodě, způsobené samotným zadrženým, či sebevraždě, a to v souvislosti se zapálením matrace z nehořlavého materiálu, ke které byl Oury Jalloh připoután za nohy i za ruce.
0:07:34

PAF Olomouc 2025

Co se stane, když Pinocchio řekne „My nose grows now!“ ? Olomoucký festival proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Absence ve Videoarchivu 4 – Artificial Intelligence

Josef Holý se věnuje tématům informační války, dezinformací a vlivu algoritmů technologických gigantů na náš život. Jak jsou a byla tato témata reflektována mezi umělci a umělkyněmi, kteří pracují s pohyblivým obrazem? Zobrazování umělé inteligence nebo umělého člověka má v historii vizuálního umění poměrně pevné místo a pojí se s mnoha etickými otázkami, které nás dnes reálně dostihly.
0:06:22