Marika Kupková, Zuzana Janečková a galerie TIC

Galerie Turistického informačního centra v Brně (TIC) fungují již od roku 1967 a dlouhodobě se zaměřují na prezentaci současného umění. Pod TIC spadá Galerie Mladých a Galerie U Dobrého pastýře (a také Galerie Kabinet v prvním podlaží), přičemž každý z prostorů má jinou funkci. Prvně jmenovaná galerie se zaměřuje na nejmladší uměleckou generaci a její program vyplňují výsledky otevřených výzev, do kterých posílají umělci/kyně a kurátoři/rky své vlastní projekty. Oproti tomu Galerie U Dobrého pastýře nabízí spíše konzistentnější a propracovanější výstavní program, který nabízí především mladé etablované autory a autorky a kurátoři a kurátorky jsou oslovováni na základě dlouhodobého konceptu. TIC má dvě interní kurátorky (Marika Kupková a Zuzana Janečková) a dlouhodobě spolupracuje s externími kurátory/kami, v současné době se kurátorský tým rozšiřuje o Katarínu Hládekovou a Ivanu Hrončekovou.

Marika Kupková (*1973) začala v TICu pracovat v roce 2007 poté, co působila jako asistentka sbírky grafického designu v Moravské galerii a podílela se na projektu mapujícím fenomén českého filmového plakátu. Vzhledem k jejím studiím filmové historie na FF MU a později na FF UK – se věnuje především intermediálním nebo mediálně hybridním formám vizuálního umění, a to právě nejčastěji ve vztahu k filmové kultuře. V TICu působí jako kurátorka Galerie U Dobrého pastýře. Figuruje také za festivalem krátkého a experimentální filmu Brněnská 16.

Oproti tomu Zuzana Janečková (*1979) v TICu prezentuje především představitele a představitelky současné slovenské tvorby. Janečková studovala na VŠVU v Bratislavě (v Ateliéru prostorových komunikací a Ateliéru videa a multimediální tvorby v letech 2006-2008) a na FaVU v Brně (doktorské studium v oboru Umění ve veřejném prostoru a umělecký provoz v letech 2009-2012). V TICu má na starosti Galerii mladých. Společně s Majou Štefančíkovou spolupracuje s výtvarným online magazínem Artalk.cz, pro který připravuje obsah týkající se slovenské výtvarné scény.

Anna Remešová

související s
Marika Kupková, Zuzana Janečková a galerie TIC

0:16:13

Vidíš, tedy jsem Lucie Svobodová

Významnou osu v recentní tvorbě Lucie Svobodové tvoří problematizace technického zastarávání audiovizuálních nosičů a formátů, s čím souvisí i její autorská revize historicky starších děl. Výsledné rekonstrukce, které Svobodová vytváří již za pomoci nových technologií, se přitom nedotýkají pouze aktuální otázky archivace charakterově příbuzných prací, ale současně otevírají také diskuzi o tom, do jaké míry jsou pionýrská díla české animace a videoartu zajímavá i pro současné širší publikum.
0:22:23

Architektura výstav - Dominik Lang: Mokré stavební procesy

Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“. 
0:07:34

PAF Olomouc 2025

Co se stane, když Pinocchio řekne „My nose grows now!“ ? Olomoucký festival proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Absence ve Videoarchivu 1 (kolekce VVP AVU) - Neoliberální stachanovci

Pro první díl pořadu pozvala Artyčok.TV socioložku, vysokoškolskou pedagožku a mediální teoretičku Irenu Reifovou. Ta nabídla z perspektivy svého výzkumného zaměření pohled na vztah audiovizuální umělecké produkce a sociální kritiky převládajících mocenských poměrů ve společnosti.
0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami.