Free Radicals

Free Radicals je hybridní, kolaborativní toolkit – napůl manifest, napůl prostor pro setkávání – určený pro umělecké a kulturní pracovnictvo napříč Evropou, s cílem prohloubit vztah k rostlinné biodiverzitě. Vznikl jako situovaná odpověď na naši ekologickou současnost a nabízí nástroje a přístupy, jak pracovat s rostlinami nikoli jako s dekorativními motivy či surovinami, ale jako s živými účastníky sdílených světů.

Toolkit slouží jako zdroj pro začleňování biodiverzity do tvůrčích procesů – zdůrazňuje ekologické souvislosti, kulturní paměť či vícedruhovou péči. Zkoumá význam rostlinného života – jeho dějiny, inteligenci a roli při utváření odolných ekosystémů – a zároveň nabízí vodítka pro etické získávání materiálů, udržitelné postupy a spravedlivé přístupy k tvorbě v kulturním sektoru. Free Radicals je především návrhem, jak můžeme v prostředí více-než-lidského světa myslet, cítit a jednat jinak.

• Sasha Strelec (Haenke)

Umění a kultura nejsou jen odrazem světa – formují také jeho budoucnost. Prostřednictvím koncertů, výstav a performancí dokáže tvořivost proměnit složité myšlenky v konkrétní prožitky, které probouzejí emoce, porozumění i akci. Dnes, tváří v tvář ekologické a kulturní ztrátě, je naléhavější než kdy dřív propojovat umělecké a vědecké poznání. Jak se může tvůrčí praxe stát nástrojem péče o biodiverzitu?

V této části se představí pět neziskových organizací zakořeněných napříč Evropou – od hor Galicie a venkovského srdce Arménie po lesy Portugalska a města Berlín a Budapešť. Každá z nich přináší jedinečný přístup – od poezie, permakultury a zvukových ekologií po urbánní systémy či vizuální umění – všechny však spojuje společné úsilí znovu promyslet vztah mezi kulturou a živým světem.

V diskuzi vystoupili:

Uxío Novo Rey + Branca Novoneyra (Fundación Uxío Novoneyra)

Beatriz Manteigas, Antonio Trindade (Quinta das Relvas)

Lilit Stepanyan (Today Art Initiative)

Bálint Antal + Fruzsina Deszi (Pro Progressione)

Hanna Grześkiewicz, Yasemin Keskintepe (Sonic Tomorrow)

Zatímco druhy mizí, krajiny se rozpadají a tradiční systémy poznání jsou vytlačovány na okraj, mezioborová spolupráce nabízí úrodnou půdu pro vznik nových metodologií a rámců péče i obnovy. V tomto průsečíku se umělecká praxe nestává pouze formou vyjádření – proměňuje se v samostatný způsob výzkumu: citlivý k ekologické složitosti, zakořeněný v místě a schopný proměňovat veřejnou debatu.

Tato sekce se zaměří na praktické i teoretické souvislosti práce napříč obory. Zatímco vědecký výzkum přináší hloubku a přesnost založenou na důkazech, umění má sílu zprostředkovat složité ekologické otázky prostřednictvím emocí, příběhu a smyslové zkušenosti. Jak mohou tyto dva světy lépe vzájemně čerpat jeden z druhého – nejen ve prospěch člověka, ale i pro rozkvět dalších forem života? Od prastarých kosmologií po institucionální inovace budeme sledovat vlákna, která mohou svět znovu propojit.

V diskuzi vystoupili:

Marina Guzzo (Lab Corpo e Arte, Federal University of São Paulo - Freie Universität Berlin)

Tara Lasrado (https://www.arvae.ch) 

Denise Bianco (Innovation Management, Central Saint Martins, London)

Moderovala Tereza Havlínková (Český rozhlas - Radio Wave)

Rostliny odedávna stojí na křižovatce poznání a moci. Od tradičních znalostí původních obyvatel po laboratorní extrakty se náš vztah k nim formoval v rytmu péče i komodifikace, vzájemnosti i těžby. Kdo ale ve skutečnosti vlastní přírodu – a kdo z ní profituje? A za jakou cenu?

Tato sekce otevírá kritický dialog o budoucnosti rostlinného poznání mimo logiku těžby a vykořisťování. Sledujeme příběhy rostlin, které se – dobrovolně či násilně – přesouvaly přes hranice, a zkoumáme napětí mezi biokulturním dědictvím, duševním vlastnictvím a environmentální politikou. V době, kdy se tradiční vědění stává zároveň zdrojem i polem střetu, se ptáme: jak můžeme společně vytvářet budoucnosti, v nichž rostlinné poznání nebude předmětem zisku, ale sdíleným poznáním?

V diskuzi vystoupili:

Kenza Benabderrazik (ETH Zurich - SAE Greenhouse Art-Lab)

Gaja Mežnarić Osole (Krater Collective)

Ivana Papić (Klasse Klima, UdK - Berlin)

Julien Antih (University of Montpellier / Haenke)

Moderovala Tereza Havlínková (Český rozhlas - Radio Wave)

Sympozium Free Radicals zahájlo stejnojmenný dvouletý evropský projekt, jež čítá umělecké rezidence ve venkovských oblastech Španělska, Portugalska a Arménie, experimentální „living labs“ v Berlíně a Budapešti, a také série online přednášek.

Iniciativa vyvrcholí v roce 2026 výstavou v Lisabonu a vznikem toolkitu Free Radicals — sady nástrojů pro kulturní a uměleckou praxi, která má za cíl podpořit hlubší začlenění vícedruhové péče, ekologické spravedlnosti a nových způsobů vztahování se k rostlinám jako rovnocenným aktérům života na Zemi. 

Projekt upozorňuje na to, že ačkoli rostliny formují náš každodenní život, jen zřídka jim věnujeme pozornost. Pracuje přitom s pojmem „free radicals“ (v češtině „volné radikály“), který v medicíně označuje vedlejší produkty metabolismu – často chápané jako škodlivé, zbytné nebo obtížně uchopitelné. Podobně bývají i rostliny a rostlinné materiály vnímány jako nežádoucí nebo nehodné zájmu, péči nebo investice.

Za Free Radicals stojí tým platformy Haenke – kulturní laboratoře, která již téměř dekádu otevírá veřejnosti témata vztahu mezi rostlinami, vědou a uměním. Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií prostřednictvím programu Kreativní Evropa. Symposium dále podpořily Goethe-Institut Praha a Instituto Cervantes Praga.

fotografie: (c) Jan Hromádko, Adriána Vančová, Jan Hladoník.

Julien Antih | Etnobotanik a etnofarmakolog, jehož výzkum se zaměřuje na vztahy mezi tradičními znalostmi a vědeckými inovacemi. V rámci doktorského studia na Fakultě tropického zemědělství ČZU v Praze se věnoval výzkumu účinků výparů esenciálních olejů v kontextu respiračních onemocnění a antibiotické rezistence. V rámci studia na UCL School of Pharmacy v Londýně zkoumal léčitelské praktiky bolivijské komunity v Barceloně, na Université Paris-Cité zkoumal vliv esenciálních olejů na duševní zdraví, zejména možnosti jejich využití jako alternativy k benzodiazepinům v psychiatrické péči. V současnosti působí jako odborný asistent na Fakultě farmacie Université de Montpellier. Je spoluzakladatelem platformy Haenke.

Kenza Benabderrazik | Agroekoložka a výzkumnice působící ve skupině Sustainable Agroecosystems na ETH v Curychu. Věnuje se politické ekologii a popularizaci vědy v oblasti potravinové bezpečnosti. V minulosti pracovala jako environmentální inženýrka na projektech v Tunisku, Maroku a Švýcarsku. Založila a vede projekt SAE Greenhouse Art-Lab na ETH Zurich.

Tara Lasrado | Designérka a producentka působící na pomezí umění, vědy a komunitní spolupráce. V roce 2020 spoluzaložila platformu arvae.ch, která se věnuje experimentálním formátům mezioborové spolupráce, v minulosti například s Crowther Lab na ETH Zürich. Ve spolupráci se SAE Greenhouse Art-Lab rozvíjí programy jako jsou umělecké rezidence, diskusní večeře, čtenářské kruhy, které kladou důraz na péči, sdílení a dlouhodobost.

Denise Bianco | Výzkumnice a pedagožka působící na Central Saint Martins v Londýně, kde se věnuje proměňujícím se vztahům mezi umělci a odborníky z oblasti vědy a technologií. Ve své práci zkoumá dovednosti a bariéry transdisciplinární spolupráce a to, jak může vzájemné porozumění napříč obory přispívat k řešení složitých společenských výzev. Působí také v Alan Turing Institute,  britském národním centru pro data a umělou inteligenci, kde se podílí na projektu podpory profesních drah v oblasti biomedicínské datové vědy.

Hanna Grześkiewicz | Kurátorka, výzkumnice a producentka působící mezi Berlínem a Varšavou. Věnuje se zvuku, jazyku a performativním praktikám v kontextu queer-feminismu, ekologické imaginace a politického odporu. Spoluzakladatelka kolektivu Sonic Tomorrow spolupracuje s varšavským rádiem Kapitał, kurátorovala programy pro CTM Festival nebo Floating University Berlin. Její texty, audioeseje a instalace se věnují mimo jiné zvukovým projevům protestů, více-než-lidským solidaritám nebo spekulativním ekologiím středovýchodní Evropy.

Marina Guzzo | Brazilská performerka a výzkumnice, jejíž tvorba propojuje tělo, pohyb a environmentální citlivost.  Od roku 2011 se věnuje roli umění v kontextu klimatické krize. Ve svém projektu Mistura zkoumá choreografické vztahy a umělecké rituály mezi lidmi a rostlinami a společně s publikem si klade otázku, jak by mohla vypadat budoucnost založená na ekofeministických hodnotách, jako jsou plodnost, péče a regenerace. V současnosti je na post-doc stáži na Freie Universität Berlin, vyučuje na Federální univerzitě v São Paulu a vede výzkumnou skupinu Corpo e Arte, zaměřenou na umění jako formu politické praxe.

Yasemin Keskintepe | Kurátorka a výzkumnice zaměřená na digitální kulturu, umělou inteligenci a technopolitiku v současném umění. Ve svých výstavních koncepcích kombinuje poetické i kritické přístupy k technologiím. V roce 2024 vytvořila pro festival transmediale v Berlíně kurátorský program You’re Doing Amazing Sweetie, který tematizoval emocionální práci, péči a digitální vyhoření. Je členkou výzkumného centra The Technical Image a působí na univerzitě v Postupimi.

Beatriz Manteigas | Vizuální umělkyně, která ve své tvorbě propojuje kresbu, anatomii a ekologickou estetiku. V roce 2016 spoluzaložila ekofarmu Quinta das Relvas v Portugalsku, kde vede umělecké programy a ateliéry zaměřené na udržitelné materiály a přírodní pigmenty. Její práce je zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách v Portugalsku i zahraničí, a byla podpořena například nadací Calouste Gulbenkian Foundation. V minulosti absolvovala řadu mezinárodních rezidencí, mimo jiné Residency Unlimited v New Yorku, Joya: Arte + Ecología ve Španělsku, chystá se mj. na rezidenci Lab Verde v brazilské Amazonii.

António Nunes propojuje kulturní produkci, permakulturu a udržitelné technologie v práci, která směřuje k regeneraci krajiny i mezilidských vztahů. Stojí za vznikem ekofarmy a kulturního centra Quinta das Relvas. Dlouhodobě se pohybuje v oblasti mezinárodní kulturní produkce – mimo jiné jako environmentální koordinátor festivalu Boom (2008–2022), kde vytvářel infrastruktury pro desítky tisíc návštěvníků založené na principech soběstačnosti a sdílené správy zdrojů.

Branca Novoneyra je galicijská básnířka, tanečnice a choreografka. Její práce je úzce spjatá s jazykem, krajinou a kulturní identitou rodného pohoří Courel. Jako umělecká ředitelka Nadace Uxía Novoneyry rozvíjí odkaz jednoho z nejvýznamnějších galicijských básníků. Ve své práci propojuje poezii s tancem a performancí, často ve spolupráci s hudebníky, videoartisty a dalšími umělci. Dlouhodobě se věnuje také kulturní politice – mezi lety 2015 a 2023 působila jako místostarostka pro kulturu ve městě Santiago de Compostela.

Uxío Novo Rey | Galicijský výzkumník a kulturní stratég, který propojuje poezii, krajinu a sociální změnu. Stojí za iniciativou A Herba que Canta – rezidenčním programem nadace Uxío Novoneyra, zaměřeným na poezii jako nástroj ekologické imaginace a kulturní obnovy v odlehlých horách Galicie. Ve své práci se věnuje rovněž UNESCO projektům, digitálním kulturním mapám a zastupuje Galicii v evropských kulturních sítích.

Uriel Orlow je vizuální umělec a výzkumník žijící mezi Lisabonem, Londýnem a Curychem. Jeho práce propojuje film, fotografii, kresbu, zvuk a instalaci a často vychází z dlouhodobého výzkumu na pomezí umění, ekologie a dekoloniální politiky. Věnuje se tématům kolektivní paměti, environmentální spravedlnosti, postkoloniálních stop a rostlin jako politických aktérů. Jeho práce byla představena na výstavách jako Berlin Biennale, British Art Show 9, Benátské bienále, Manifesta, Bienále v Dakaru, Moskvě či Šardžá. Samostatně vystavoval např. v Kunsthalle Mainz, La Loge (Brusel), State of Concept (Atény), The Showroom (Londýn) nebo PAV (Turín). Vystudoval mj. Slade School of Art a Central Saint Martins v Londýně, kde v roce 2002 dokončil doktorát. V současnosti působí jako docent na University of Westminster v Londýně a na ZHdK v Curychu. Jeho knihy vydala nakladatelství Sternberg Press, Shelter Press a Archive Books. Zúčastní se online.

Gaja Mežnarić Osole | Kriticky angažovaná designérka z Lublaně, která propojuje ekologii, design a péči o krajinu. Je spoluzakladatelkou sdružení Trajna a experimentálního prostoru Krater, který se věnuje transdisciplinární spolupráci na pomezí města a divočiny. Spoluautorsky vytvořila udržitelný papír Notweed Paper z křídlatky japonské. Její práce byla představena např. Na bienále designu BIO27 – Supervernaculars v Lublani.

Ivana Papić | je chorvatská multimediální umělkyně, badatelka a pedagožka působící v Berlíně. Prostřednictvím fotografie, videa, zvuku a objektů vytváří poetické instalace, které vybízejí k interakci s diváky. Od roku 2021 se ve svém uměleckém výzkumu zaměřuje na invazní rostliny a městskou ekologii v rámci širších socio-environmentálních souvislostí. Její práce byly prezentovány na mezinárodní úrovni, mimo jiné v evropských městech a v Peru. Spolupracovala s univerzitami, neziskovými organizacemi i místními komunitami prostřednictvím přednášek a uměleckých či spekulativně-designérských workshopů. V roce 2023 získala hlavní cenu na 21. ročníku Festivalu prvních: (Ne)viditelné ženy v Záhřebu a v roce 2024 obdržela grant Culture Moves Europe na dvouměsíční rezidenci v prostoru Krater v Lublani. Papić vystudovala restaurování (University of Split, 2011) a program Art in Context (Universität der Künste Berlin, 2022). Na Universität der Künste Berlin je členkou kolektivu Klasse Klima, kde působí v rámci projektu Studium Planetare prosazujícího klimatickou spravedlnost a feministické diskurzy, a aktuálně vyučuje jako hostující pedagožka na Institutu pro umění v kontextu.

Lilit Stepanyan | Umělkyně, kurátorka a kulturní manažerka působící v Arménii. Je spoluzakladatelkou platformy Today Art Initiative, která se zaměřuje na podporu současného umění, uchovávání tradičních znalostí a mezigenerační dialog v kontextu arménského venkova. Ve své práci propojuje komunitně orientovaný přístup s environmentálními tématy a kulturním výzkumem. Podílí se na realizaci mezinárodních rezidenčních programů, výstav a projektů na pomezí umění, ekologie a vzdělávání.

Bálint Antal | Projektový manažer maďarské organizace Pro Progressione Green, kde se věnuje vedení projektů propojujících kulturu, ekologii a komunitní práci. Zkušenosti z osobního i uměleckého života vkládá do participativních projektů s důrazem na DIY estetiku a spolupráci s místními komunitami. Přispívá do nezávislého maďarského portálu Telex.hu.

Fruzsina Dézsi | Spisovatelka a vedoucí programového pilíře Pro Progressione Green v rámci stejnojmenné maďarské organizace. Díky dlouholeté praxi v oblasti kultury, literatury, divadla a udržitelnosti stojí za profilací PP Green jako jednoho z hlavních projektových směrů organizace. Vede mimo jiné klíčový projekt The Big Green.      

 Free Radicals je dvouletý výzkumný projekt zkoumající průsečíky mezi rostlinnou biodiverzitou a uměleckou praxí. Představuje nové nástroje a metody, jak přistupovat k rostlinám nikoli jako k dekoraci či surovině, ale jako k živým aktérům, které formují naši společnost v různých aspektech.

Výstupem projektu bude otevřený, kolaborativní toolkit — zčásti manifest, zčásti praktický zdroj pro jednotlivce i instituce v kulturním a kreativním sektoru. Nabídne konkrétní přístupy, jak do umělecké tvorby začleňovat biodiverzitu, environmentální spravedlnost, etické získávání materiálů, i principy mezidruhové péče. Projekt se zároveň snaží zviditelnit kulturní paměť a inteligenci rostlinného života, a jeho zásadní roli v odolných ekosystémech.

Na vývoji toolkitu spolupracuje šest neziskových organizací z Portugalska, Španělska, Arménie, Maďarska, Německa a České republiky, z nichž každá přináší specifickou expertízu — od permakultury, zvukových a městských ekologií, přes literaturu až po vizuální kultury. S podporou této více-než-lidské sítě bude toolkit vyvíjen, testován a dále rozvíjen v knižní publikaci a další vzdělávací materiály.

Kromě úvodního sympozia v Praze nabídne projekt umělecké rezidence ve venkovských oblastech Španělska, Portugalska a Arménie a tři tzv. living labs — experimentální prostory pro sdílené učení, kde umělci, výzkumníci a místní komunity společně testují nové přístupy k práci s rostlinnou biodiverzitou v kontextu konkrétního místa. Projekt vyvrcholí výstavou a formálním uvedením toolkitu v Lisabonu na podzim 2026. Projekt je spolufinancován programem Kreativní Evropa.

O HAENKE

Haenke je interdisciplinární studio, jež se zasazuje o zviditelňování významu rostlin v kultuře, vědě a společnosti. 

Stojí za ním publicistka, kurátorka a pedagožka Alexandra Střelcová a etnobotanik a etnofarmakolog Julien Antih. Společně rozvíjejí platformu, která slouží jako prostor pro mezioborovou spolupráci a etickou reflexi témat souvisejících s péčí o zdraví lidí i planety.

Haenke je interdisciplinární studio, jež se zasazuje o zviditelňování významu rostlin v kultuře, vědě a společnosti. Studio stojí za řadou výstav, instalací a komunitních projektů, které zkoumají vztah mezi rostlinnou biodiverzitou, zdravím a kulturní imaginací. Za instalaci Victoria pragensis z roku 2017 získali společně se studiem Lasovsky Johansson Architects nominaci na Českou cenu za architekturu. Téměř čtyři roky vedli na pražském Žižkově komunitní prostor Haenke Botanical Lab. Jejich publikace Plantlovers. Neviditelná botanika městského prostředí z roku 2022 vyústila ve stejnojmennou výstavu v Českém centru v Paříži. Studio dlouhodobě spolupracuje s vědeckými institucemi, kulturními organizacemi i osobnostmi ze světa umění, kultury a designu v ČR i v zahraničí.

V rámci projektu Free Radicals se k Haenke připojily autorka a výzkumnice Linsey Rendell (v minulosti např. SPACE 10, rearc.institute, nyní např. Zaha Hadid Architects), kurátorka a kulturní manažerka Iveta Černá (v minulosti např. Inspirační fórum MFDF Jihlava), fotografka a vizuální umělkyně Inés Karčáková a grafická designérka a typografka Jolana Sýkorová.