Mariana Serranová

Kurátorka a teoretička současného umění Mariana Serranová ukončila svá kunsthistorická studia na Univerzitě Karlově v roce 2003 – tedy v době, kdy pražská, potažmo česká umělecká scéna měla naprosto jinou podobu, než dnes. Pochází tak z generace, která byla svědkem zrodu mnoha dnes již etablovaných, či již neexistujících galerií: byla u toho, když se poprvé otevřela suverénní Futura či když spojily síly galerie Display a iniciativa tranzit.cz, které už dnes opět operují samostatně. Sama také působila jako kurátorka v zaniklé galerii Behémót a společně s Vjerou Borozan jako jedna z kurátorů a kurátorek Prague Biennale v roce 2011. S měnícím se uměleckým provozem – zejména s jeho postupnou profesionalizací, rozrůstající se infrastrukturou a nově vznikajícími studijními programy věnovanými současnému umění a kurátorství – prošla i role kurátora/ky a okolnosti jeho/její práce proměnou.

Po konkrétních požadavcích na úlohu kurátora/ky se tázal sborník Médium kurátor. Role kurátora v současném českém umění, ve kterém publikovala Serranová spolu s Borozan rozsáhlou anketu věnovanou především vztahu umělce/kyně a kurátora/ky. Zatímco Serranová pozoruje a přiznává výrazné změny na místní umělecké scéně, všímá si také mnohých podobností a paralel; současný vzdor proti financování umění z tzv. špinavých peněz – ať už v přeneseném morálním či více doslovném ekologickém slova smyslu – vidí jako přímou návaznost na vzdor proti autokraticky vedeným, státním institucím okolo roku 2000. Této generační výměně, stejně jako tématu ekologie v současném umění, se věnuje v článku Ekologický obrat v umění – Od pasivní rezistence k politické akci, od postsocialistických „starých struktur“ ke kritice kolonizace kapitálem, ve kterém lze spatřit její jasný vhled do českého uměleckého provozu. Pokud bychom chtěli charakterizovat kurátorskou činnost Serranové v posledních několika letech, ekologický obrat by byl i zde padnoucím pojmem: v roce 2016 dohlédla na realizaci celé řady projektů spojených s tímto tématem, když měla ve své gesci dramaturgii ročníku Fotograf Festivalu s názvem Cultura / Natura a v roce 2018 měla na starost organizaci a kurátorování uměleckého a vodního festivalu Akvapark, propojujícím nepostradatelný živel s performativním uměním.

Natálie Drtinová

související s
Mariana Serranová

0:07:34

PAF Olomouc 2025

Co se stane, když Pinocchio řekne „My nose grows now!“ ? Olomoucký festival proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Survival Manual - Non established artistic communities and clusters

Konference reaguje na situaci, ve které se nachází umělecké komunity a nezřizovaná výtvarná scéna. Snaží se ji analyzovat, vyhodnotit a především navrhnout cesty k jejímu zlepšení.
0:20:10

Zastávka 01 | Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:09:37

XY 2025: Berlín v Olomouci

Ve čtvrtek 26. června 2025 proběhl 10. ročník XY: výstavy s procházkou / procházka vernisážemi, tentokrát zaměřený na představení výseku multikulturní umělecké scény německého Berlína v české Olomouci. 
0:07:34

PAF Olomouc 2025

Co se stane, když Pinocchio řekne „My nose grows now!“ ? Olomoucký festival proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.
0:45:18