Mariana Serranová

Kurátorka a teoretička současného umění Mariana Serranová ukončila svá kunsthistorická studia na Univerzitě Karlově v roce 2003 – tedy v době, kdy pražská, potažmo česká umělecká scéna měla naprosto jinou podobu, než dnes. Pochází tak z generace, která byla svědkem zrodu mnoha dnes již etablovaných, či již neexistujících galerií: byla u toho, když se poprvé otevřela suverénní Futura či když spojily síly galerie Display a iniciativa tranzit.cz, které už dnes opět operují samostatně. Sama také působila jako kurátorka v zaniklé galerii Behémót a společně s Vjerou Borozan jako jedna z kurátorů a kurátorek Prague Biennale v roce 2011. S měnícím se uměleckým provozem – zejména s jeho postupnou profesionalizací, rozrůstající se infrastrukturou a nově vznikajícími studijními programy věnovanými současnému umění a kurátorství – prošla i role kurátora/ky a okolnosti jeho/její práce proměnou.

Po konkrétních požadavcích na úlohu kurátora/ky se tázal sborník Médium kurátor. Role kurátora v současném českém umění, ve kterém publikovala Serranová spolu s Borozan rozsáhlou anketu věnovanou především vztahu umělce/kyně a kurátora/ky. Zatímco Serranová pozoruje a přiznává výrazné změny na místní umělecké scéně, všímá si také mnohých podobností a paralel; současný vzdor proti financování umění z tzv. špinavých peněz – ať už v přeneseném morálním či více doslovném ekologickém slova smyslu – vidí jako přímou návaznost na vzdor proti autokraticky vedeným, státním institucím okolo roku 2000. Této generační výměně, stejně jako tématu ekologie v současném umění, se věnuje v článku Ekologický obrat v umění – Od pasivní rezistence k politické akci, od postsocialistických „starých struktur“ ke kritice kolonizace kapitálem, ve kterém lze spatřit její jasný vhled do českého uměleckého provozu. Pokud bychom chtěli charakterizovat kurátorskou činnost Serranové v posledních několika letech, ekologický obrat by byl i zde padnoucím pojmem: v roce 2016 dohlédla na realizaci celé řady projektů spojených s tímto tématem, když měla ve své gesci dramaturgii ročníku Fotograf Festivalu s názvem Cultura / Natura a v roce 2018 měla na starost organizaci a kurátorování uměleckého a vodního festivalu Akvapark, propojujícím nepostradatelný živel s performativním uměním.

Natálie Drtinová

související s
Mariana Serranová

0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
01:45:15

The Magic of V-Wilding

Randal Plunkett představuje jedinečný přístup k obnově divoké krajiny, nazvaný V-wilding. Ten kombinuje ekologické principy s veganskou filozofií a nabízí model udržitelné obnovy přírodních stanovišť. Dalibor Dostál se vedle toho zaměřil na návrat velkých kopytníků jako způsob obnovy biologické rozmanitosti, která dnes mizí bezprecedentní rychlostí.
0:55:46

Debata s Fatos Üstek

Přednáška londýnské kurátorky Fatos Üstek organizovaná Centrem pro současné umění Praha.

Survival Manual - Non established artistic communities and clusters

Konference reaguje na situaci, ve které se nachází umělecké komunity a nezřizovaná výtvarná scéna. Snaží se ji analyzovat, vyhodnotit a především navrhnout cesty k jejímu zlepšení.
0:07:59

ArtMill

Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.
01:49:36