Mariana Serranová

Kurátorka a teoretička současného umění Mariana Serranová ukončila svá kunsthistorická studia na Univerzitě Karlově v roce 2003 – tedy v době, kdy pražská, potažmo česká umělecká scéna měla naprosto jinou podobu, než dnes. Pochází tak z generace, která byla svědkem zrodu mnoha dnes již etablovaných, či již neexistujících galerií: byla u toho, když se poprvé otevřela suverénní Futura či když spojily síly galerie Display a iniciativa tranzit.cz, které už dnes opět operují samostatně. Sama také působila jako kurátorka v zaniklé galerii Behémót a společně s Vjerou Borozan jako jedna z kurátorů a kurátorek Prague Biennale v roce 2011. S měnícím se uměleckým provozem – zejména s jeho postupnou profesionalizací, rozrůstající se infrastrukturou a nově vznikajícími studijními programy věnovanými současnému umění a kurátorství – prošla i role kurátora/ky a okolnosti jeho/její práce proměnou.

Po konkrétních požadavcích na úlohu kurátora/ky se tázal sborník Médium kurátor. Role kurátora v současném českém umění, ve kterém publikovala Serranová spolu s Borozan rozsáhlou anketu věnovanou především vztahu umělce/kyně a kurátora/ky. Zatímco Serranová pozoruje a přiznává výrazné změny na místní umělecké scéně, všímá si také mnohých podobností a paralel; současný vzdor proti financování umění z tzv. špinavých peněz – ať už v přeneseném morálním či více doslovném ekologickém slova smyslu – vidí jako přímou návaznost na vzdor proti autokraticky vedeným, státním institucím okolo roku 2000. Této generační výměně, stejně jako tématu ekologie v současném umění, se věnuje v článku Ekologický obrat v umění – Od pasivní rezistence k politické akci, od postsocialistických „starých struktur“ ke kritice kolonizace kapitálem, ve kterém lze spatřit její jasný vhled do českého uměleckého provozu. Pokud bychom chtěli charakterizovat kurátorskou činnost Serranové v posledních několika letech, ekologický obrat by byl i zde padnoucím pojmem: v roce 2016 dohlédla na realizaci celé řady projektů spojených s tímto tématem, když měla ve své gesci dramaturgii ročníku Fotograf Festivalu s názvem Cultura / Natura a v roce 2018 měla na starost organizaci a kurátorování uměleckého a vodního festivalu Akvapark, propojujícím nepostradatelný živel s performativním uměním.

Natálie Drtinová

související s
Mariana Serranová

0:51:45

Artlist:Talk - David Böhm a Jiří Franta

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.

Status umělce

Je umění hobby anebo je to vlastně práce, která má svá specifika? Jak máme v chronicky podfinancované kulturní sféře vlastně tvořit, kurátorovat a psát, když náklady na běžný život stále stoupají?
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.

Other Edges of the World

Z Ukrajiny uprchly před válkou miliony lidí, mnozí z nich jsou umělci, kurátoři a další kulturní pracovníci. Na pomoc jim vznikly různé iniciativy a organizační sítě a řada uměleckých institucí a rezidenčních programů jim vyšla vstříc.