KRIZE – VLASY

umělci Galindo Regina José
místo Karlin Studios
tagy nerovnost tělesnost postkolonialismus performance kapitalismus
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Reportáže
publikováno 25. 8. 2009
jazyk Česky / English
embed link icon

Druhá ze série performancí, při níž si divák bude moci za 100 kč zakoupit pramen vlasů, který bude na místě umělkyni ustřihnut. Galindo tímto gestem naráží na zvrácenost dnešní doby, kdy vše má svou finanční hodnotu a není nic, co bychom si v současném světě nemohli zakoupit.

související s
KRIZE – VLASY

01:19:33

Haptická umění a estetika doteku - přednáška filosofa Luca Marchetti

Opomíjení dotyku se odráží nejen v chudé slovní zásobě pro popis hmatových prožitků, ale i v omezeném chápání toho, jak může tento smysl obohacovat estetickou zkušenost.
0:04:13

Srdce & zvíře

Malířka Kateřina Adamová připravila spolu s kurátorem Petrem Vaňousem pro prostory Galerie Dole výběr děl z let 2022–2024 ze široce založeného cyklu prací s názvem SRDCE & ZVÍŘE.
01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.

Prázdná místa / A co ty, Mirečku?

Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.

Reverzní etnografie Podkarpatské Rusi

Alibi čechoslováků, které je historicky vyvazuje ze zodpovědnosti za éru evropského kolonialismu, se povážlivě narušuje, pokud podrobněji nahlédneme některé epizody československé historie a revidujeme postoj, který občané Československa ke koloniím a kolonizovaným zaujímali, jaké orientalizující představy vytvářeli. A nejedná se zdaleka pouze o postoj vůči lidem a kulturám mimoevropským, ale také v rámci Evropy samotné, jak ve svém díle dokládá Vobořil.