„Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě“, říkáme někdy ironicky v situacích, kdy někdo postupuje zbytečně komplikovaně tam, kde je nasnadě mnohem přímočařejší řešení. Extrémní ilustraci tohoto „rčení“ ztělesňuje animovaná dvojice Pat a Mat, v jejichž případě nejen, že jde o řešení zbytečně složitá, ale v důsledku také většinou nefunkční.
V našem žitém každodenním „obstarávání“ se snažíme využívat účelné, efektivní postupy, které s vynaložením co nejmenších prostředků zajistí nejlépe žádaný výsledek. Říká se tomu praktičnost.
Oblast umění je v tomto smyslu unikátní – účelnost tu může být potlačena ve prospěch jiných hodnot, „zbytečná složitost“ může být samostatnou kvalitou. Své o tom ví i Jana Kalinová (nar. 1978), která právě tento aspekt tvorby sama glosuje. Tato multimediální umělkyně, absolventka brněnské FaVU a příležitostná kurátorka deklaruje užívání metody pokus-omyl i v záhlaví vlastního webu. Podstatné však je, že z děl samotných není, navzdory často dlouhým přípravám a množství zavržených pokusů v pozadí, cítit těžkopádnost. S trochou nadsázky bychom takový jev mohli přirovnat k baletu: podmínkou zvládnutí tohoto tanečního umění je nesmírná dřina, když ale tanečník vyzdvihne baletku do výšky, vidíme pouze ladnou eleganci bez projevů námahy.
Nezanedbatelným rysem tvorby Jany Kalinové je jistá dávka humoru až absurdity nebo sebeironie. Tak vytváří Přírodní náhražku umělého vánočního stromku (2004), xerokopie ručníků (3D xerox, 2002), obří nelétající vlaštovku (Velký formát), „staré“ nádoby z elektrických kabelů (Archeologie, 2003) nebo minigolf na kuchyňské lince (Unisex, 2002). Současně se stejně důležitá, jako její individuální umělecká práce, jeví činnost organizační a kolektivní – jako v případě brněnské galerie Eskort, o.s. Parallel nebo časopisu Matěj.
V roce 2011 vydala Kalinová prohlášení, že se už nadále nechce účastnit skupinových výstav. Toto gesto institucionální kritiky bylo zatím jejím asi nejradikálnějším „konceptuálním činem“. Koneckonců i Marcel Duchamp udělal v jisté fázi svého života „krok stranou“ ze světa umění, aby se věnoval šachové hře a ve skrytu pracoval na svém velkolepém díle Étant donné. Vyhovme tedy umělkyni, která deklaruje: „Pokud vás moje práce zajímá, nechte mě v klidu pracovat“.
Tereza Jindrová