Jana Kalinová

umělci Jana Kalinová
místo _Neurčené místo
tagy Anglické titulky humor
ůčinkující Jana Kalinová
kamera Jiří Havlíček
zvuk Jiří Havlíček
střih Jiří Havlíček
interview Jiří Havlíček
překlad Kateřina Prokešová
kategorie Profily
publikováno 20. 2. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

„Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě“, říkáme někdy ironicky v situacích, kdy někdo postupuje zbytečně komplikovaně tam, kde je nasnadě mnohem přímočařejší řešení. Extrémní ilustraci tohoto „rčení“ ztělesňuje animovaná dvojice Pat a Mat, v jejichž případě nejen, že jde o řešení zbytečně složitá, ale v důsledku také většinou nefunkční.
V našem žitém každodenním „obstarávání“ se snažíme využívat účelné, efektivní postupy, které s vynaložením co nejmenších prostředků zajistí nejlépe žádaný výsledek. Říká se tomu praktičnost.
Oblast umění je v tomto smyslu unikátní – účelnost tu může být potlačena ve prospěch jiných hodnot, „zbytečná složitost“ může být samostatnou kvalitou. Své o tom ví i Jana Kalinová (nar. 1978), která právě tento aspekt tvorby sama glosuje. Tato multimediální umělkyně, absolventka brněnské FaVU a příležitostná kurátorka deklaruje užívání metody pokus-omyl i v záhlaví vlastního webu. Podstatné však je, že z děl samotných není, navzdory často dlouhým přípravám a množství zavržených pokusů v pozadí, cítit těžkopádnost. S trochou nadsázky bychom takový jev mohli přirovnat k baletu: podmínkou zvládnutí tohoto tanečního umění je nesmírná dřina, když ale tanečník vyzdvihne baletku do výšky, vidíme pouze ladnou eleganci bez projevů námahy.
Nezanedbatelným rysem tvorby Jany Kalinové je jistá dávka humoru až absurdity nebo sebeironie. Tak vytváří Přírodní náhražku umělého vánočního stromku (2004), xerokopie ručníků (3D xerox, 2002), obří nelétající vlaštovku (Velký formát), „staré“ nádoby z elektrických kabelů (Archeologie, 2003) nebo minigolf na kuchyňské lince (Unisex, 2002). Současně se stejně důležitá, jako její individuální umělecká práce, jeví činnost organizační a kolektivní – jako v případě brněnské galerie Eskort, o.s. Parallel nebo časopisu Matěj.
V roce 2011 vydala Kalinová prohlášení, že se už nadále nechce účastnit skupinových výstav. Toto gesto institucionální kritiky bylo zatím jejím asi nejradikálnějším „konceptuálním činem“. Koneckonců i Marcel Duchamp udělal v jisté fázi svého života „krok stranou“ ze světa umění, aby se věnoval šachové hře a ve skrytu pracoval na svém velkolepém díle Étant donné. Vyhovme tedy umělkyni, která deklaruje: „Pokud vás moje práce zajímá, nechte mě v klidu pracovat“.

Tereza Jindrová

související s
Jana Kalinová

0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:56:05

Artlist:Talk - David Helán

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:50:28

Artlist: Talk - Sláva Sobotovičová

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.

Sauna

Severský thriller, zasazený do kulis nově vzniklého sídliště Suomi Hloubětín, analyzuje politický potenciál vizualizací v současné architektuře. Dílo, rozkročené mezi architektonickou kritikou a uměleckou fikcí, ironizujícím způsobem líčí příběh místa plného historických paradoxů.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
01:02:48