Jan Šerých

umělci Jan Šerých
místo Praha
tagy kresba Anglické titulky zvuk fotografie
ůčinkující Jan Šerých
kamera Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Ivan Svoboda
interview Ivan Svoboda, Tereza Stejskalová
překlad Zuzana Rousová
kategorie Profily
publikováno 8. 8. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Geometrické obrazce, rovné linky, velká natištěná písmena v řadě za sebou, mřížka s šifrou, čísla, čtverce, několikrát zopakovaná fotografie. Pěkně to shrnuje jedna věta Tomáše Pospiszyla v umělcově katalogu: „U mnohých děl Jana Šerých je těžké rozhodnout, jestli se na ně díváme nebo zda je čteme.“ Když hledíme na černou plochu, na níž je zmnoženo jedno písmeno nebo jsou za sebou napsána slova jako ve slovníku, pokoušíme se najít k řádu vepsanému do obrazu nějaký klíč. Hledáme začátek a konec slova.

Možná se ptáme, zda nás zajímá více tvar písmen nebo jejich význam. Co když to však není ani jedno? Co když je zde důležitá spíše naše snaha se v obraze zorientovat než samotný objev řešení? Pokud je tomu tak, pozornost diváka-čtenáře se pomalu přesouvá ze samotného díla na otázku, jakým způsobem s ním plocha obrazu/slovo/písmeno komunikují. Divák-čtenář si najednou uvědomuje, že na něj obrazy mluví. Říkají mu „UUUUAAAA“ nebo „GOODYEAR“. Pravidla jejich kódování ožívají společně s tímto dialogem. Najednou už není divák-čtenář a obraz-slovo. Je jenom proud komunikace, ve kterém spolu plují různé významy, způsoby čtení, rozličné časy porozumění, šifry, hlasité i tiché hlásky, čísla i písmena.

Jan Šerých byl společně s Josefem Bolfem, Jánem Mančuškou a Tomášem Vaňkem členem skupiny Bezhlavý jezdec, kterou společně založili jako studenti v roce 1996 na AVU. Možná jej s nimi pojí určitá úspornost vyjádření, vzájemná spřízněnost jednotlivých děl těchto umělců se však těžko popisuje či zkoumá, protože neexistuje něco jako „tvorba Jana Šerých“ nebo „tvorba Jána Mančušky“. Jsou jen samostatná díla, jejichž význam se naplňuje ve vztahu k divákovi. Stejně tak nelze dospět k něčemu, co by bylo možné nazvat správným čtením děl Jana Šerých. Buď divákovi ještě nějaká informace k vyřešení hádanky chybí nebo má informací příliš a není možné se v nich zorientovat. Je však třeba počítat s tím, že obrazy Jana Šerých občas klamou tělem. Působí jako nečitelný sen, který se zdává pořád a pořád a pořád dokola.

Anna Remešová

http://janserych.com/

související s
Jan Šerých

0:10:18

Galerie Pekelné sáně

V prosinci 2015 se začala psát historie sbírky "Pekelné sáně". V současné době obsahuje více než 500 děl, která jsou vystavena na několika místech v Kroměříži.
0:13:06

Pohyb-Zvuk-Prostor

Kozmické louky, jedna z posledních dvou záplavových oblastí na Opavici, tu stojí jako křehká paměť vody i svědectví o krajině, které umí dýchat spolu s řekou.
0:16:13

Vidíš, tedy jsem Lucie Svobodová

Významnou osu v recentní tvorbě Lucie Svobodové tvoří problematizace technického zastarávání audiovizuálních nosičů a formátů, s čím souvisí i její autorská revize historicky starších děl. Výsledné rekonstrukce, které Svobodová vytváří již za pomoci nových technologií, se přitom nedotýkají pouze aktuální otázky archivace charakterově příbuzných prací, ale současně otevírají také diskuzi o tom, do jaké míry jsou pionýrská díla české animace a videoartu zajímavá i pro současné širší publikum.
0:50:28

Artlist: Talk - Sláva Sobotovičová

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
01:03:04