Galeristé 08 - Petr Hájek

místo The Chemistry Gallery
tagy Anglické titulky financování umění
režie Mark Ther
ůčinkující Petr Hájek, Jan Skřivánek
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Skřivánek
playlisty Galeristé a Galeristky
kategorie Profily
publikováno 12. 10. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Pro cyklus Galeristé přebíráme informace z webu či oficiálních tiskových materiálů galerie

související s
Galeristé 08 - Petr Hájek

0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.

Status umělce

Je umění hobby anebo je to vlastně práce, která má svá specifika? Jak máme v chronicky podfinancované kulturní sféře vlastně tvořit, kurátorovat a psát, když náklady na běžný život stále stoupají?
0:16:13

Vidíš, tedy jsem Lucie Svobodová

Významnou osu v recentní tvorbě Lucie Svobodové tvoří problematizace technického zastarávání audiovizuálních nosičů a formátů, s čím souvisí i její autorská revize historicky starších děl. Výsledné rekonstrukce, které Svobodová vytváří již za pomoci nových technologií, se přitom nedotýkají pouze aktuální otázky archivace charakterově příbuzných prací, ale současně otevírají také diskuzi o tom, do jaké míry jsou pionýrská díla české animace a videoartu zajímavá i pro současné širší publikum.