Fáze Slunce

umělci Adéla Součková, Františka Loubat, Michal Cáb
kurátor Piotr Sikora
místo Galerie Ferdinanda Baumanna
tagy kresba budoucnost mytologie
ůčinkující Františka Loubat, Adéla Součková, Piotr Sikora, Michal Cáb
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
překlad Adéla Dörnerová
kategorie Reportáže
publikováno 23. 5. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

související s
Fáze Slunce

Ocean as an Art Space

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
0:04:17

Symposium na statku Františky Jirousové na téma rituály, slovanské a germánské mýty, výjevy z toho a jiných světů polapené

Píseň o Nibelunzích, fotografická série Souboj bohů o svět, Vítězství nad obry, Výjevy z Eddy, a záznam pro symposium pořádaných přednášek světových kapacit na téma starogermánského ale i řeckého mýtu.

Tebe hrdino volám

Návrat k romantickým motivům v současném umění neaktualizuje jen melancholickou náladu, kterou známe z německých a českých krajinomaleb z počátku 19. století. Mnohem spíše si klade otázky po rozporech, kterým dnešní subjekt čelí. Jednou z možností, jak se s rozpory naučit žít, je společné vyprávění a sdílení narace. A když takové příběhy nejsou v místní tradici zakořeněné, je třeba najít nové, jak to navrhuje video Barbory Kropáčkové Tebe hrdino volám.
0:04:57

Planet ID: vzpomínky na Zemi

Výstava si zahrává s představou meziplanetárního eskapismu – mentální hrou na únik do jiných světů. Čím se ale taková vesmírná cesta stává pro své pasažéry? Záchranou, nebo vězením, v němž už nezbývá nic jiného, ​​​​​​​​​​​​​​​​​​než vzpomínky? Střípky, které si lidský mozek sestavuje do nových abstraktních konceptů?
0:04:18

Factory of Arcadian Identity

Obě autorky ve své tvorbě pracují s fikčními světy (zdánlivě) nezasaženými člověkem, které slouží jako místa romantizovaného úniku před realitou chaotické současnosti. Namísto kýženého rozjímání vyvolávají scenérie nedotčeného světa přírody téměř až znepokojující pocit stálosti a mrtvosti.