Epimenidovy lekce

umělci Václav Magid
místo fotograf gallery
tagy grafika videoart utopie práce kapitalismus
ůčinkující Václav Magid
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
kategorie Reportáže
publikováno 10. 8. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Pro začátek si ujasněme pár definic: Umělecké dílo je surovina pro dokumentaci. Galerie je kulisa, v níž je dílo vyfotografováno. Výstava je záminka k vydání katalogu. Teoretický úvod je předloha ke svému anglickému překladu. Text a ilustrace jsou materiálem pro grafické řešení. Obálka výtisku katalogu je podkladem pro fotografii zveřejněnou na webu. Jméno umělce je nástrojem pro vyhledávání na internetu. Internet je dominantní výrobní prostředek neoliberálního kapitalismu. Boje na poli umění fungují v kapitalismu vedle bojů politických či sociálních jako představení zakrývající proces, ve kterém bohatí bohatnou a chudí chudnou. Produkce kultury jen legitimizuje růst barbarství a já s tím nic nenadělám.

Václav Magid

související s
Epimenidovy lekce

Hornina, nerost, minerál, kámen

Podcastová série sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na všudypřítomnou elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací.
0:14:19

Lucia Sceranková - Membrána

O její tvorbě se nemusíme obávat mluvit jako o tvorbě kontemplativní – a to i těch případech, kdy je klid vystřídán neklidem a vzrušenými dramaty.      
0:04:28

Ti, kteří raději kopřivy

V roce 1966 reagovala brněnská umělkyně Marie Filippovová na román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho. Zajímala se v tuto dobu intenzivně o japonskou kaligrafii a východní kulturu. Je tedy přirozené, že když roku 1965 vyšel tento román v překladu Vlasty Hilské, sáhla po něm i ona.
0:06:14

Good Job

Výstava se obtáčí kolem tématu práce, které je úzce spjato s hodnotovým nastavením naší společnosti, uspořádáním života i trávením volného času. Jakožto ústřední bod ve fungování západní civilizace, stojí práce také v centru myšlenkových rámců hnutí nerůstu, které hledá cesty z kruhu práce, spotřeby a generování nadbytků směrem k spravedlivé, spokojené společnosti.
0:09:16