Instalace Matyáše Chocholy je od zbytku výstavy záměrně oddělena, protože má podle autora diváka dovést skrze útroby Veletržního paláce do prostředí vyvolávajícího zážitek „změněného stavu vědomí“. Prostor připomínající vylidněný noční klub nebo dokonce jeho ruiny nás přivádí blíž k „temné straně“ lidské přirozenosti s její sexualitou, kultem tělesnosti nebo touhou po nebezpečí a rychlosti a současně asociuje hlubiny okolního vesmíru. Individuální a univerzální je v Chocholově tvorbě nedílně spojeno. Ačkoli Chochola často využívá performanci přímo před publikem, pro finále CJCH realizoval několik živých akcí, které jsou na výstavě cíleně zahaleny do série experimentů s možnostmi a formou dokumentace – od videozáznamů a videoinstalací až po materiální pozůstatky performancí, které se odehrály přímo v tomto prostoru. Je tak zdůrazněno napětí mezi živou akcí a jejím záznamem a současně posílen dojem prostředí, které zachycuje už proběhlé dění a zároveň může sloužit jako scéna pro další potenciální události, jejichž rozvinutí ovšem záleží na představivosti a kuráži diváka. Z labyrintu, který nemá daleko k dekadentnímu chrámu ani ke smetišti, na nás můžou z mnoha stran vyskočit naše vlastní stíny.
CJCH 2016 - Matyáš Chochola
umělci | Matyáš Chochola |
místo | _Neurčené město |
tagy | |
ůčinkující | Matyáš Chochola |
kamera | Jan Vidlička |
zvuk | Jan Vidlička |
střih | Jan Vidlička |
interview | Jan Vidlička |
překlad | Zuzana Frantíková |
playlisty | Společnost Jindřicha Chalupeckého |
kategorie | Profily |
publikováno | 24. 10. 2016 |
jazyk | Česky / English |
embed | ![]() |
související s
CJCH 2016 - Matyáš Chochola