Model umělé inteligence v procesu učení kondenzuje nejen poznání, ale i předsudky (biasy). A to nejen ty obsažené v kvalitě samotného datasetu (od koho, pro koho, proč?), ale i v hlubších vrstvách lidské kultury. Výsledkem je schopnost AI modelů nejen generovat, ale také redukovat.
V případě GPT-4o jde o schopnost reprezentovat text/slovo ve formě 3072 číselných parametrů. Každé slovo, pojem i delší text tak v modelu ve své podstatě zaobírá specifický koordinát v 3072-dimenzionálním prostoru. Toto umístění skrze blízkost k dalším reprezentovaným objektům pak dává význam nejen konkrétnímu textu či slovu, ale zpětně i světu a nám samotným, když model operuje na datové analýze našich emailových schránek, chatech, životopisech, slohových pracích či úředních záznamech.
Existuje ale i jiný způsob, jak nahlédnout do černé skříňky modelu umělé inteligence, než jsou vektorová matematika a statistická analýza N-dimenzionálních prostorů? Výstava Biased Play reinterpretuje deskovou hru Neobvyklí podezřelí a pokouší se dát návštěvnictvu vhled do černé skříňky skrze herní zkušenost, která vyžaduje empatické naladění k nelidskému aktérovi. Možná tam v hlubině ale objevíme jen něco o nás.