Stanislav Kolíbal (*1925) patří k žijícím legendám českého výtvarného umění. V průběhu své rozsáhlé kariéry se kromě vlastní umělecké tvorby, vycházející z avantgardních a konceptuálních principů, podílel také na mnohých architektonických realizacích, a především na architektuře a scénografii řady skupinových i samostatných výstav svých souputníků, ale i stálých muzejních expozic.
Dokument se soustředí na vztah Stanislava Kolíbala k prostoru a formátu výstavy, jako specifické konstelace prostředí, objektů a jejich vzájemných vztahů. Snaží se najít východiska autorových originálních řešení, pocházejících jak z knižní grafiky a ilustrace, tak i z jeho studií scénografie. Stabilita a řád (a jejich narušení) jako Kolíbalovo ústřední téma se tak přenáší nejen do jeho vlastní tvorby, ale i do práce s instalací výstav, v níž byl v Čechách již od konce padesátých let průkopníkem a vzorem mnoha dalším umělcům i architektům.
Připraveno ve spolupráci s VVP AVU.
