0:18:38

Blind Bidding

David Přílučík uvádí diváka do situace generické TED Talk prezentace plné techno-optimistické rétoriky; nekonečného potenciálu a správných rozhodnutí. Peter Davis, kreativec, manager a byrokrat ze Sillicon Valey je však pouhou fikční postavou z již neexistující korporace Worldwide Motion Pictures Group, vytvořené Přílučíkem pro to, aby relativizoval utopické přísliby podobných společností.

PRAVDA PROTI LÁSCE: UMPRUM

Název „Pravda proti lásce vyznačuje záměr nahlédnout průběh studentských stávek na vybraných vysokých uměleckých školách na konci roku 1989 z ne zcela zažité perspektivy. Cílem výzkumu je přiblížit význačnost dění na daných institucích v širším rámci celostátní studentské stávky jakožto výrazného momentu takzvané sametové revoluce.
0:03:39

Radek Pilař, Flare Up, 1991

Video Flare Up z roku 1991 je metaforickým obrazem lidského hemžení, konfliktů a zkázy. Moralistické vyznění snímku podporují centrální kompozice (například ústřední motiv portrétu panenky může připomínat náboženskou ikonografii), doslovné symboly (vojenské šiky, krev, převrácení krucifixu, plamen požírající figurky) a historické materiály (Bachova hudba).
0:09:37

Yes No Yes

Přichází video. Místo přepínání kanálů může ten přístroj zrychlit nudné scény, opakovat to, co je tak neuvěřitelně zajímavé, způsobit další devastaci obrazu třeba řadou přepisů. Jaké možnosti předkládá zhýčkanému divákovi tento zázračný mlýnek na rozemletí obrazu i informací, mlýnek na přípravu obrazových karbanátků!
0:22:41

Jan Ságl - Underground (1972)

Na stativu položená kamera snímá ženy, muže i děti vyjíždějící z podchodu na Václavském náměstí v místě tehdy ještě neexistující stanice metra Můstek. Jejich do každodennosti ponořené tváře, pasivní těla, která v kontinuálním proudu vyvrhuje mechanismus eskalátoru na povrch, se v Ságlově podání staly obrazem normalizační rezignace české společnosti.
0:17:55

Rozštěpený epistemolog

„Důležité je jen to, co ti připadá skutečné. Máš právo využívat objektivní význam pro své vlastní účely,“ tvrdí jedna z postav ve videu Rozštěpený epistemolog. Z pozice konzumenta současné informační exploze, akcelerované sociálními sítěmi a silně rozmlženou funkcí gatekeeperů, je stále těžší nalézt pevnou půdu pod nohama.

Protokol

Jak zapsat nesdělitelné?
Záznam o prožitém.
Jak tento zápis převést zpětně do obrazu?
Dům jako uzavřený palouk, v němž se odehrávají děje.
To, co nelze nikdy ověřit, bude navždy tím, co zůstane.
Vejít a vidět.
Skutečnou historií, nikdy nenapsanou událostí, mrtvým úhlem, slepou skvrnou.
Diskurz sítě.
0:58:19
0:12:10

Me

Uvádíme záběry do samostatné výstavy Jána Mančušky Me v pražské galerii MXM v roce 2001, které natočil Jiří Ševčík.

NOZ: Luhovaný Vincent

Magdalena Petráková vede a organizuje festival Luhovaný Vincent v Luhačovicích. Se svým týmem, který se postupně rozrůstá a profesionalizuje, jej připravuje osm let. V rozhovoru Barbora Ševčíková hledá jejich vnitřní motivaci a sleduji změny, které přinášejí různé způsoby financování včetně mezinárodních grantů.
0:29:03

Akce most

S odstupem viděno je toto místo dobově příznačné, po mnoho let bylo symbolem těch, kteří dobrovolně ukončili svůj život (viz např. jeho role v generačním filmu Šeptej, 1996). Bez přímého odkazu na tuto skutečnost, která se ale nicméně vynořuje v podtextu celé práce, vrhala Markéta Vaňková z mostu sáčky s akrylovými barvami na obří plátno (600 x 800 cm), umístěné v Nuselském údolí. Za pomoci asistentů tento proces snímala několika kamerami. Vznikla tak monumentální abstraktní malba i dokument z celé akce.

Zdroje nového stylu. Hračky nastupující generace umělců

Ve skleněných vitrínách zde kurátoři prezentovali dětské hračky čtyřiceti vybraných umělců, architektů a teoretiků, s nimiž byli generačně spříznění, a kteří tedy vyrůstali v období 70. a 80. let. Zpětně viděno je výstava napůl vážným a napůl ironickým komentářem k této spřízněnosti a předznamenáním obratu k období normalizace jako zdrojového období řady českých umělců po roce 2000.