Výskyt

umělci Ondřej Čech, Markéta Jáchimová
kurátor Lenka Sýkorová
místo Altán Klamovka
tagy socha architektura
ůčinkující Ondřej Čech, Markéta Jáchimová
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
překlad Zuzana Frantíková
kategorie Reportáže
publikováno 13. 8. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

Markéta Jáchimová na sebe upozornila v roce 2010 na výstavě v zahradách Lichtenštejnského paláce v Praze a to bustou Václava Klause z ledu, která se v průběhu výstavy logicky roztekla a vytvořila pole možností pro interpelaci díla. Obsahem tohoto lehce angažovaného uměleckého gesta je práce s unikající formou, proměnou sochařské formy, znejistění diváka a nastolení otázek, co je ještě společensky únosné a co už přes míru. Ohmatávání hranic společenských konvencí na pozadí spontánní projevu v kontextu zapojení přirozených přírodních zákonitostí je pro tvorbu Markéty Jáchimové důležité. Zpracování přírodnin, které odkazují k prostředí vesnice, ze kterého autorka pochází, se nese v poetické rovině její tvorby, ve které jsou zastoupeny i prvky civilizace a to mnohdy vyjádřené syntetickými materiály. Civilizace vs. příroda. Organika, která prorůstá ven z jejích děl asi nejvíce značí její sochařský cit, ve které se snoubí romantika, zájem o kult s okouzlením městskou krajinou. Markéta Jáchimová studuje v Ateliéru sochařství Dominika Langa a Edith Jeřábkové na VŠUP v Praze (dříve byla pod vedením Kurta Gebauera). Její tvorba nese autobiografické prvky, které velmi citlivě sochařsky zpracovává do objektů a instalací. Mnohdy jsou její díla založena na site-specific projektu a pracují s netradičním prostorem, který dotvářejí nebo oživují.

Lenka Sýkorová

související s
Výskyt

0:03:50
01:33:24

Od Modré zahrady k Modrému lesu: 30 let radosti z krajiny

V přednášce představuje Sophie Beaudoin třicetiletou praxi kanadského architektonického studia CCxA a architekt Toshikatsu Kiuchi popisuje strategie opětovného využívání, digitalizaci a jejich praktické zapojení do společnosti.

Obchodní dům Prior v Brně: Ideologické stigma, teritoriální disonance a demokratické znovuvyužití

On-line výstavní projekt kurátorek Šárky Svobodové a Evy Truncové z kolektivu 4AM umožňuje formou specifického urbexu projít jednotlivé části bývalého obchodního domu a postupně tak odkrývat různé vrstvy paměti jednoho konkrétního objektu. Diváctvu tak přibližuje proces, jakým kurátorky i autorstvo jednotlivých částí výstavy během několik posledních let existence bývalého brněnského PRIORu odhalovali jednotlivé vrstvy jeho historie i role v širším kontextu města.
0:57:27

Identita připravena na změnu

Přednáška ukazuje, že krajinná architektura není jen o výsadbě zeleně, ale může být klíčem k nově vznikající identitě v čase klimatických i společenských proměn. V prostředí, které hledá rovnováhu mezi růstem a udržitelností, se ze zelených ploch stává nástroj změny. 
0:05:09

Zásoby přítomnosti

Co nás nutí neustále promýšlet práci a její hodnotu? Skutečně je práce cestou k naplnění sebe sama? Může být možností, jak se přiblížit k věčnosti? Podobné otázky otevřela výstava sochaře Martina Piačeka. 
0:05:30