Vykořeněný Black Metal jako forma jazyka

přístupnost (cc) cz en
umělci Ondřej Doskočil
místo Česká republika
tagy hudba Anglické titulky institucionální kritika postkolonialismus muzeum
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 11. 10. 2019
délka 0:11:26
jazyk Česky / English
embed link icon

Ve výpravném kostýmním dramatu s mystickými a gore prvky Taboo představitel hlavní role Tom Hardy pro sebe vycizeloval umění hrdelního odfrknutí hrrm. Tajemné sdělení beze slov z úst pološíleného londýnského měšťana s nejasnou africkou minulostí a se smíšeným původem, jehož matka byla původní obyvatelkou severní Ameriky.

Tato Hardym hraná postava “zmrtvýchvstalého” Jamese Delanyeho, vyděděnce a výhradního dědice si sebou nese tíhu křivd souvisejících s obchodem s otroky a britským imperiálním kolonialismem, které bezprostředně ovlivňují i rodinná traumata a jeho genetickou i magickou výbavu.


Kromě explozí brutálního násilí svou tíhu ventiluje i méně destruktivně magickými rituály pronášenými v “domorodém” jazyce, ale právě také neartikulovaným a významově neukotveným hrrm. Jak běh násilností, tragédií a intrik v seriálu pokročil, vyšlo částečně najevo, že jde o projev porozumění a myšlení o krok napřed. Ritualizované podobně jako sípavé “tribální” magické formule importované z Afriky.

Právě historické kostýmní drama odkrývající křivdy a násilné kořeny euro-panského koloniálního kapitalismu je příhodnější přirovnání k tvorbě Ondřeje Doskočila než třeba tragikomedie o zakladatelích norského black metalu Lords of Chaos. Ondřej Doskočil zná tíhu zděděných politických nánosů žánru black metalu i problémů, které v sobě nese muzealizace a senzacechtivá kolonizace subkultur marketérskou ideologií. Jako insider a hráč dokáže navíc rozpoznat, rozplést a rozmluvit znakové systémy uvnitř tohoto extrémního metalového subžánru, které by jinak nezúčastněným lidem vůbec nepromlouvaly nebo k nim přes všeobjímající hluk nedolehly. Formát na telefon natočeného muzejního “exhibition walkthrough” by mohl zmást, jaké je vlastně médium, ke kterému se tu odkazuje. Pokud bychom z oblasti televizních seriálů ukročili k dnes všudypřítomným videohrám, jedná se o gameplay video, nebo předtočenou cutscénu? Anebo jde o odkaz na temnou stranu youtuberství? Vždyť Youtube nedávno zakázalo kanál Thulean Perspective, patřící vraždícímu neonacistovi, žháři a hudebníkovi, který se nesmazatelně vepsal do blackmetalových dějin Vargovi Vikernesovi aka Burzum. Jisté je jen to, že diváci videa nejdřív uslyší sípání a chrčení, až potom rozpoznává tvary a formy.

Renderované 3D spletence pak fungují nejen jako rozpohybovaný průnik všech typických blackmetalových logotypů, ale i jako gargoyle chrlič, mytická forma, která ze sebe nakonec vydá hrrm, ve kterém se nekonečný proud ustálí.

Lumír Nykl

související s
Vykořeněný Black Metal jako forma jazyka

Prázdná místa / A co ty, Mirečku?

Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.

Showcase 05 | Andrew Norman Wilson : In the Air Tonight

Video  In the Air Tonight  amerického umělce Andrewa Normana Wilsona je působivou, téměř halucinatorní meditací nad pověstí, která se už desítky let šíří o stejnojmenné písni Phila Collinse. Podle této historky měl Collins údajně běhen procházky na pobřeží zpozorovat, jak se někdo topí, aniž by mu kdokoli pomohl, a píseň měla být jeho temnou obžalobou svědka, který selhal. 
0:07:57

Provádění

Malíř jako by návštěvníka provázel, divák jako by před obrazem prodléval, obraz sám jako by trval.

Mariam Natroshvili & Detu Jincharadze

Klíčovým prvkem jejich umělecké praxe je text psaný „mimo stránku“. Pomocí slov a vět vytváří umělecké duo nové názvosloví a pracuje tak s problematikou odhalování neviditelného. Natroshvili a Jincharadze jsou zakladateli muzea "na zavolání" - Muzeum současného umění Tbilisi. Nedávno založili platformu slov - často kladené otázky -, která zpracovává všechny druhy textových formátů.