Instalace polského umělce Beniamina Gluszka je poctou Alvinu Lucierovi, průkopníkovi využití EEG v experimentální hudbě (Music for Solo Performer, 1965) a inovátorovi zvukového umění (Music on a Long Thin Wire, 1977).
Zároveň však oživuje odkaz krakovského neurofyziologa Adolfa Becka (1863–1942), objevitele akčního potenciálu mozku a jednoho z prvních badatelů v oblasti encefalografie. Gluszek vyniká svým přístupem ke zvukové instalaci, v níž využívá technologické principy ranných experimentátorů v oblasti zvuku i vědy.
Beniamin Głuszek Tvůrce zvukových instalací, teoretik hudby. Jeho hlavním zájmem je sonifikace elektrické činnosti lidského mozku (EEG). Své práce prezentoval v Česku, Nizozemsku, Skotsku a Polsku – mimo jiné na festivalech Varšavský podzim, AudioArt, v rámci Přehlídky umění Survival či cyklu Canti Spazializzati. https://neuromuzyka.pl
Alvin Lucier (1931–2021) Skladatel, průkopník experimentální hudby a sound artu, profesor Wesleyan University, člen skupiny Sonic Arts Union (spolu s Robertem Ashleym, Davidem Behrmanem a Gordonem Mummou). Jako první systematicky zkoumal fyzičnost akustických jevů, mechanismy vnímání zvuku a zvukové vlastnosti prostoru. „My všichni z něj vycházíme.“
Daniel Brożek Kurátor a teoretik zvuku a zvukového umění. Kurátoruje Přehlídku umění Survival a cyklus Canti Spazializzati. Je členem Pracoviště pro výzkum zvukové krajiny Vratislavské univerzity. Dlouhá léta spolupracoval s časopisem Glissando, galerií PLATO v Ostravě či festivalem Sanatorium zvuku, vedl blog Canti Illuminati. Jako Czarny Latawiec vystupuje jako hudebník, autor zvukových instalací a hudby pro divadlo.
Instalace, které byly na výstavě v Galerii Cella představeny, vznikly v rámci festivalu Přehlídka umění Survival (Struny snu, 2019) a cyklu Canti Spazializzati (Clocker, 2022).
