Cena Jindřicha Chalupeckého 2024

přístupnost (cc) cz en
umělci Oskar Helcel, Judita Levitnerová, No Fun kolektiv, Selma Selman
kurátor Karina Kottová, Tereza Jindrová, Ondřej Chrobák
místo Moravská galerie
ůčinkující Karina Kottová, Ondřej Chrobák, Tereza Jindrová, Veronika Čechová
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
organizátor Společnost Jindřicha Chalupeckého
playlisty Společnost Jindřicha Chalupeckého
kategorie Reportáže
publikováno 14. 2. 2025
délka 0:08:59
jazyk Česky
embed link icon

Letošními laureáty a laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého jsou Oskar Helcel, Judita Levitnerová a No Fun Kolektiv.

Oskar Helcel  prokazuje ve své práci cit pro filmový jazyk, kterým kriticky zachycuje téma architektury v pozdním kapitalismu. Jeho smysl pro zachycení atmosféry a situací prostřednictvím kamery, autentická a přirozená performance a obrazové montáže odkrývají jednotlivé vrstvy zkoumaného problému i jeho složitost. V jeho performativních videoesejích se tak zobrazuje komplexnost tématu tzv. „developerismu”, který autor vnímá jako nástroj na reprodukování kapitalismu, privatizaci města za účelem zisku a gentrifikace.

Judita Levitnerová  se ve své práci vrací k tradici, řemeslu i otázce problematiky „ženských prací”. Její práce s textilem je kreativní a promyšlená. Ve své praxi přímo odkazuje na období českého informelu, ze kterého čerpá autentický přístup k dílu. V tvorbě ale neopomíjí ani aspekty jako je ekologie, nadměrná spotřeba textilu nebo neetické pracovní podmínky. Sama si vybírá cestu tzv. „pomalého umění”, s čímž se pojí i otázka po dočasnosti a trvalosti daného díla.

No Fun kolektiv  je umělecký a výzkumný queer videoherní kolektiv. Svými aktivitami a tvorbou nabourává stereotypy počítačových her a jejich cílem je začleňování potlačovaných perspektiv. Herní narativ využívají jako prostředek vytváření nových alternativních a emancipačních prostředí. Svou tvorbou ukazují, jak lze přistupovat k rozmanitosti a jak je důležitá pro každou společnost, její každodennost a fungování.  

Výstava děl nových projektů laureátstva byla doplněna o kurátorsko-architektonickou vrstvu (ve spolupráci s architektonickým studiem Ruina Office), která upírá pozornost na kontext Pražákova paláce jakožto původně obytné budovy a zpřítomňuje zároveň vybraná díla a artefakty z bohatých sbírek Moravské galerie.

 

Ve 4. patře Pražákova paláce se zabydlela tvorba umělkyně a aktivistky  Selmy Selman  (1991, Bosna a Hercegovina). Selman se definuje jako umělkyně romského původu. Díla této mezinárodně etablované autorky ztělesňují těžkosti jejího vlastního života a komunity skrze různá média, jako je performance, malba, fotografie a videoinstalace a tematizují otázky dětských sňatků, role žen v romských komunitách, či vzdělávání. Cílem Selman je prolomit předsudky, které její komunitu srážejí v očích většinové společnosti a upírají jí právo na sebevyjádření.