Rozhovory o zvuku 10 - O radiokomunitě

umělci Miloš Vojtěchovský
místo _Neurčené město
tagy Anglické titulky k poslechu zvuk protest
ůčinkující Miloš Vojtěchovský
zvuk Johana Švarcová
střih Johana Švarcová
interview Johana Švarcová
překlad Zuzana Frantíková
playlisty Rozhovory o zvuku
kategorie Profily
publikováno 29. 9. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Nar. 1955, studoval na FF UK v Praze obor estetika a dějiny umění (1974-80). Zabývá se dějinami umění ve vztahu k technologiím, zvukovým uměním, sociálním kontextem kultury a technologie, dějinami kybernetiky, lokativními médii a komunitními kolaborativními projekty.
Byl iniciátorem a spoluautorem multimediálního projektu o konceptech zobrazovaní a učebních nástrojích Orbis Pictus Revised pro ZKM Karlsruhe (1991-1995).Kurátor programu Mediaartlab v Sorosově centru současného umění (2000-2003). Spoluautor projektu Periferie (2004-2006). Udržoval experimentální komunikační síť, – radiojeleni.cz a Lemurie.TAZ (2000 – 2007). Od roku 2004 pracuje na FAMU. Příležitostně publikuje v časopisech a spolupracuje s ČRO. Od roku 2008 pracuje jako kurátor v galerii školská 28. Spolupracuje na vzniku mezioborovém projektu Institut intermédií (od 2007 – ).

Ve třináctidílném cyklu audio-rozhovorů, které vznikaly během podzimu 2013, hovoří Johana Švarcová s výtvarnými umělci, kteří ve své tvorbě různým způsobem využívají “nevizuální prvek” – zvuk. Pro některé z oslovených umělců je právě práce se zvukem, sound art, vývoj nástrojů (hardware i software), radio art nebo zvuková instalace hlavní oblastí zájmu. Jiní naopak nakládají se zvukem nebo zvukovou stopou (například u videa) funkčně a po svém.

související s
Rozhovory o zvuku 10 - O radiokomunitě

Jak (ne)stavět v CHKO

Klademe si otázku, co a jak stavět v CHKO? Jaké jsou možnosti pro přirozenou regulaci cestovního ruchu a zda je nastavení současné legislativy pro budoucí vývoj dostatečné, případně jaké změny by mohly přispět ke kvalitnímu uvažování nad architekturou a urbanizací na tomto území.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:03:50

Všechno tvorstvo

Zatímco kdysi v dětském pokojíčku trval pocit nepatřičnosti jen okamžik – stačilo překonat spánkovou paralýzu, posadit se, rozsvítit lampu a několika pohyby přimět přehrávač k poslušnosti.
01:05:21

Co ze té naší fotky jednou bude?!

Debata se pokouší o nahlédnutí k mlhavému horizontu naší budoucnosti. Můžeme být po těch dvaceti letech aspoň trochu spokojení? Stojí před námi výzvy, nedodělky či problémy, které bychom se měli pokusit napravit?

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
01:22:09