V létě roku 2020 absolvovala skupina dvanácti architektů týdenní uměleckou rezidenci, kdy byli ubytováni v jednotlivých místnostech zchátralého domu na malém ostrůvku ležícím v Benátské laguně: jeden na místnost, v naprostém osamění.
Dům byl téměř přesnou replikou toho, co se dříve považovalo za nerealizovaný projekt amerického architekta Johna Hejduka: The House for the Inhabitant Who Refused to Participate (Dům pro obyvatele, který se odmítl zapojit).
Replice Domu pro obyvatele, který se odmítl zapojit, postavené v 70. letech na soukromém ostrově komtesou di Tesserata – bez Hejdukova vědomí – bezprostředně hrozila demolice, protože noví majitelé ji chtěli nahradit luxusním glampingovým resortem. Tvůrci projektu Unfolding Pavilion se však s majiteli dohodli na smlouvě, která umožňovala dočasné obydlení domu za účelem realizace dvanácti site-specific instalací v rámci zdejší týdenní umělecké rezidence. Jedinou podmínkou bylo, že výsledek projektu zůstane utajen až do okamžiku demolice domu. Daná dohoda byla dodržena a projekt probíhal podle plánu; v prosinci 2020 pak byl dům bohužel zbourán.
Pozoruhodný příběh repliky Domu pro obyvatele, který se odmítl zapojit od Johna Hejduka je pak jádrem projektu Rituály osamocení, transmediální výstavy o třech aktech, jejímiž kurátory jsou Daniel Tudor Munteanu a Davide Tommaso Ferrando. Poprvé byla představena u příležitosti 17. bienále architektury v Benátkách v roce 2021.
Putovní výstava Rituály osamocení, jejíž koncepce vznikla v době celosvětového lockdownu, zkoumá šíření falešných zpráv, převrácení tradičního vztahu mezi soukromým a veřejným prostorem, paradoxní rituály, jimiž jsou domovy osídlovány, způsoby, jakými jsou vizuální technologie domestikovány na nástroje sebeprezentace a spojení, hromadění, fetišizaci a vystavování předmětů v domácích interiérech; a krom toho i stavy osamocenosti, které vznikají v důsledku nucené izolace.
