Uvědomělý romantik. Tak by se dal jedním slovem popsat mladý umělec, který studuje v ateliéru malby Jiřího Černického. Pojem „obraz“ je Dvořákovou základní linií, od které se, v různě dlouhých časových periodách odráží. Úhelným kamenem jeho tvorby je však urputnost v hledání pravdivosti, na kterou však často poukazuje protiklady nízkosti a důstojnosti či přehnanou důstojností. Filip Dvořák silně vnímá marnost, (nejen) uměleckou krizi, postrádá osobní prožitek v umění. Z těchto důvodů vychází jeho potřeba navracet se k umělcům avantgardy, které často ve svých pracích komentuje. Postupem času však tato potřeba dozrává už jen v nepatrnou kritiku. Dvořák rozvíjí hodnoty obrazu klasickými výtvarnými způsoby a odkazuje stále hlouběji do minulosti. To se může zdát, v kontextu současného umění, jako záměrně konstruovaný kalkul či trend, pro bezpečnou pozici umělce. Ve video-performance CDF21122012 se autor sice ztotožňuje s postavou romantického malíře Caspara Davida Friedricha, hned v zápětí je však jasné, že veškeré ideály uvědoměle popírá absurditou celkové situace, neschopností malování v zamrzlé krajině a názvem díla obsahující datum plánovaného konce světa 21. 12. 2012. Spojení obrazu s performancí často ústí v instalacích, kde Dvořák používá prvků známých z divadelního prostředí. Světlo, koláž, asambláž, kulisa a nalezené předměty dodávají jeho pracím těžkou až patetickou atmosféru aktuálního dění, která je však protknutá momentem předem prozrazeného kouzla. Představení v divadle však jednoho okamžiku končí. Byla to jen hra. Filip Dvořák sehrál roli idealisty a romantika a opět se vrací k problémům každodennosti, kdy teatrálnost, patetičnost, romantika a cit jsou klišé. Z jakého důvodu jsou tyto pojmy zařazeny pod hlavičkou klišé? Jde jen o přijetí daného konsenzu? Kdo jej určil? Svými odkazy k romantismu nás Dvořák vybízí k jeho znovu přehodnocení. Proto transparentnost takového„představení“, kde obraz měsíce, nainstalovaný v prostoru, nabádá diváka k uvědomění významů za „kulisou“, a nutnost jití více pod povrch.
První máj
umělci | Filip Dvořák |
kurátor | Juliana Höschlová |
místo | IDA |
ůčinkující | Juliana Höschlová, Filip Dvořák |
kamera | Giulio Zannol |
zvuk | Giulio Zannol |
střih | Giulio Zannol |
interview | Giulio Zannol |
kategorie | Reportáže |
publikováno | 25. 7. 2013 |
jazyk | Česky / English |
embed | ![]() |