POLOBOZI

umělci Adéla Babanová
místo _Neurčené město
tagy satira institucionální kritika divadlo
ůčinkující Kamil Švejda, Lucie Roznětínská, Gabriela Míčová
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 11. 1. 2011
jazyk Česky / English
embed link icon

Adéla Babanová  se zaměřuje na zkoumání vztahů a mechanismů fungujících ve světě výtvarného umění. Spolupracuje s profesionálními herci a k jejím oblíbeným patří herecké trio Lucie Roznětínská, Gabriela Míčová a Kamil Švejda. Polobozi  jsou závěrečným dílem trilogie o současném umění, umělcích a umělkyních. Formálně, obsahově i stejným hereckým obsazením navazují na předchozí videa Zurich (2008) a Za umělce roku jsem zvolila sebe (2009).

Po dohodě s autorkou jsou její videa zpřístupněna online nadále jen ve formě ukázky. Celé video lze shlédnout po domluvě s autorkou či jejím galerijním zastoupením.

související s
POLOBOZI

0:18:45

Wild Wild Beast 1

Ide o veľké odhalenie. Nič už nebude ako predtým. Zrod západnej civilizácie? THE COLLAPSE OF CIVILIZATION! Premiéra prvej časti je nastrelená na obdobie KENTAURA. Skalní fanúšikovia dostanú to, čo vždy chceli. DOOM. Neskalní ešte viac. Koncentrovaná AUTHENTIC apoetická D'EPOG konvencia, ktorá sa nemusí držať REALITY ani ČSFD hodnotení.
01:28:05

Události na AVU: Co si z nich vzít?

Filozofka Alice Koubová, ústavní právník Jiří Přibáň a filozof a publicista Petr Fischer diskutují o dění na AVU na podzim 2024, kdy nejprve všichni čtyři prorektoři AVU oznámili, že rezignují, a vzápětí svou na funkci rezignovala rovněž rektorka, a to na zasedání akademického senátu, který ji chtěl odvolat.
0:06:48

On Second Thought

Výstava se zabývá kontemplativními díly, která existují sama o sobě jako postupně se rozvíjející otázky, jako jakési sondy plynule přecházející od každodenního až k nevšednímu využívání technických prostředků, jako virtuální haptické cesty vybízející k hlubšímu ponoření, zamyšlení a přehodnocení.

Charakter 5

0:11:04

Barbora Šimková

V tvorbě Šimkové se její vlastní nejisté společenské postavení a prekarita stává východiskem tvorby jako společenský symptom, který zkoumá skrze obraz, performance nebo skrze kolektivní instalace a různé institucionální intervence.