“Figurka ve jménu svého přesvědčení souhlasí s tím, že ho povyšují na místo, na které nestačí. Figurka je úloha, kterou člověk hraje, kterou jenom hraje a špatně hraje. Figurka je role, ve které člověk hraje, že za nic nemůže, že tam výš nahoře jsou činitelé, kteří za něho myslí, plánují, rozhodují za něho, nesou za něho odpovědnost.”
“Když tone loď a má pod čarou ponoru díru velikosti vrat do stodoly, rozumný kapitán neposílá plavčíka natírat stožár. My ani nemáme čas se zabývat tím, jak kdo z nás píše, jaká je naše poezie anebo naše próza. Žijeme v nepřetržitém zemětřesení.”
Výstava vychází z čtyřiadvacetihodinového maratonu četby textů Ladislava Mňačka, Ludvíka Vaculíka, Dominika Tatarky, Pavla Kohouta a Jana Procházky a štafetového kolíku, který četbě němě přitakává. Maraton začne v osm hodin ráno v den vernisáže.
