Mlčíme

místo Oko hurikánu
tagy afekt paměť nerovnost gender k poslechu násilí
ůčinkující Fraňková Machková Alexandra, Rayner Lily Alma, Daniela Baráčková, Jitka Poláková
kamera Nikola Brabcová
zvuk Nikola Brabcová
střih Nikola Brabcová
kategorie Přednášky
publikováno 22. 7. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Diskuze proběhla v rámci výstavy Almy Lily Rayner ‘NOBODY LIKES DIRTY GIRLS’ v galerii Oko uragánu.

Moderátorka: Alma Lily Rayner
Přednášející: Daniela Baráčková (umělkyně), Jitka Poláková (ředitelka ProFem) a Alexandra
Machková Fraňková (klinická psycholožka)

Ženy tvoří více než padesát procent obyvatel České republiky. Zeptejte se kterékoliv z nich a možná vám řekne něco o své zkušenosti s diskriminací, sexuálním obtěžováním, pohlavním zneužíváním a dalšími formami násilí. Možná, že pachatel byl člen rodiny, partner, přítel, učitel, kolega, nebo úplně cizí člověk (což je ten nejméně častý případ). Možná se jednalo jen o příhodu, anebo to byla několikaletá záležitost. Pravděpodobně jste se na to nikdy nezeptali, a i kdybyste se zeptali, ta dotyčná žena by vám nejspíš stejně nic neřekla. Dobře totiž ví, že by ji to jen stigmatizovalo, ocitla by se v roli oběti, a vy byste si asi řekli, že si stejně za to alespoň částečně může sama. Život ženy v naší společnosti je i tak dost komplikovaný, tak proč si to ještě dělat horší? A tak mlčíme, jako slušní občané, kteří se do ničeho nepletou. Přesvědčujeme sami sebe, že sexuální násilí je o sexu. Tím pádem je to přece každého soukromá věc, nikoliv společenský a politický problém, jemuž se daří dobře především ve společnosti, která je patriarchální, ale odmítá si to přiznat.

Celá čtvrtina všech žen přitom zažije nějakou formu sexuálního násilí před dovršením osmnácti let. V drtivé většině případů (85%) je pachatel někdo, koho oběť zná – v šestině případů se jedná o incest. Statistická data ale není lehké sesbírat, jelikož to většinou nikdo ani nenahlásí. Je přesto jasné, že sexuální zneužívání není nic výjimečného a je všude kolem nás. V médiích však zneužité ženy vidíte nebo o nich slyšíte, jen když jsou nějak senzačně zavražděny. Nedozvíte se nic o dlouhodobých psychologických a sociálních dopadech zneužívání, s nimiž se potýkají. Pokud to vše překonají, jako dospělé budou dobře vědět, jak být slušnými občany a do ničeho se neplést.

související s
Mlčíme

Pod maskou maskulinit

01:15:01

Xinjiang Detention Camps

Architektka a investigativní novinářka Alison Killing v přednášce představuje metodiku a výsledky výzkumu – mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně, za které byl její tým v roce 2021 oceněn Pulitzerovou cenou. Projekt odkryl detaily o masovém zadržování těchto skupin v tzv. „převýchovných“ táborech, které čínská vláda oficiálně popírá nebo bagatelizuje.
0:04:06

Kůže a masky

První, bezprostřední vlna eskapistické melancholie otevřela téma péče o duševní zdraví a zdůraznila nutnost empatie jako základní výbavy pro přežití. Pandemie současně prohloubila nerovnosti a zvýraznila neudržitelnost ekonomického uspořádání růstu. To vše v dílech této generace nahrává holistickému přístupu k léčení a vytváří třaskavou směs upřímné sounáležitosti ve stavu rozšířeného vědomí i kritického odstupu a ironie vůči marketingovému esoterismu.
01:49:36