U Petra Krátkého pozoruji jistou pofidérnost jak v jeho práci, tak i v ústním projevu.
Pofidérnost není zde v negativním slova smyslu, ale ironií, která však není lacinou hrou na přetvářku maskující rozpaky, ale znejistěním záměru či vyznění díla. Vtip tu není groteskou. Lehkost je možná tou správnou definicí.
Klíčem k výběru jsou rozdílné přístupy autorů k médiu videa. Pro Petra Krátkého je video dočasným naplněním jeho konceptuálního přístupu, Mark Ther má blízko k filmovému jazyku a Macula pracuje s videem jako součástí strategií designu.
David Kořínek (kurátor srpnového vydání profilů)
