Kolektoři 8 - Karel Babíček

místo _Neurčené město
tagy paměť financování umění portrét
režie Mark Ther
ůčinkující Karel Babíček
kamera Jan Vidlička
zvuk Martin Hejl
střih Max Fischer
interview Tereza Jindrová
překlad Kateřina Prokešová
playlisty Kolektoři
kategorie Profily
publikováno 2. 1. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Podnikatel a sběratel umění Karel Babíček sice nevystudoval žádný obor přímo spojený s výtvarným uměním, do uměleckého provozu v Česku, ale výrazně zasáhl svou činností galeristy, a to zejména v 90. letech. Roku 1991 založil soukromou galerii Behémót pojmenovanou podle bájného zvířete objevujícího se v biblické knize Job. Mezi autory, které galerie prezentovala byli přední zástupci tehdejší mladé generace jako Margita Tittlová-Ylovsky, Václav Stratil, Vladimír Merta, Vladimír Kokolia, Martin Mainer či Petr Kvíčala. Babíček byl také jedním z prvních podporovatelů dnes mezinárodně etablovaných umělců jako Jiří Příhoda nebo Kryštof Kintera. Galerie Behémót byla na umělecké scéně vnímána jako dobový protějšek legendární galerie MXM. Galerie ukončila svou činnost v roce 2002. Mezi lety 1996 a 2000 byl Babíček také hlavním kurátorem v pražské nekomerční galerii Nová síň a po roce 2000 působil příležitostně také jako kurátor v Galerii kritiků v Praze i v dalších institucích. Umění podporuje Karel Babíček i v současnosti a to z pozice podnikatele-špeditéra.

související s
Kolektoři 8 - Karel Babíček

0:07:09

PLANETA FUD: Bakalářky a diplomky 2026

Jak vypadá tento organismus v momentu těsně před jeho opuštěním současnými obyvateli? Planeta FUD se skrze výstavu a doprovodný katalog stala mapou rozmanitých forem tvorby a myšlení, které vznikly v jednom čase a na jednom místě, ale směřují k odlišným budoucnostem.

Pišvejc - Framed

Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.

PRÁCE

Lidé v kultuře často pracují na krátkodobé dohody nebo jako OSVČ bez sociálních jistot, za nízké platy a bez vidiny odpočinku v důchodu. Práce v kultuře a umělecká tvorba ale takto vypadat nemusí – po celé Evropě existují příklady státní podpory umělců a umělkyň a iniciativy, které usilují o lepší pracovní podmínky.

Privatizační umělec Petr Pudil (upravené vydání)

Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.
0:10:20

Disk nelze načíst

Media-archeologové Jussi Parikka nebo Garnet Hertz tvrdí, že v dějinách elektronická média nezmizí navždy, občas se probudí ze sna a stávají se z nich zombie média.
01:08:44