Jaké formy vzdoru mohou přežít /uvnitř akademie a ve veřejném prostoru/ v globálním neoliberálním kapitalismu?

umělci Marina Grzinic
místo VŠUP/UMPRUM
tagy ekonomika postsocialismus V angličtině nerovnost k poslechu postkolonialismus kapitalismus
ůčinkující Marina Grzinic
kamera Barbora Švehláková
zvuk Barbora Švehláková
střih Barbora Švehláková
kategorie Přednášky
publikováno 8. 7. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Světový kapitalismus se násilně zrychluje, lidé jsou deportováni, bída a utrpení dosahují svého vrcholu, instituce všech druhů se stávají selektivními, uzavřenými a ne otevřenými, kontrolujícími. Jaké umělecké návrhy a postoje můžeme přijmout, abychom dostály možnosti politické pozice v umění, kultuře a společnosti vůbec? Přednáška z oblasti teorie a umění.

Marina Grzinic , Ph.D., je profesorkou na Akademii výtvarných umění ve Vídni a výzkumnou pracovnicí na FI SRC SASA (Institut filosofie vědeckého a výzkumného centra na Slovinské akademii věd a umění) v Lublani.

http://grzinic-smid.si/

související s
Jaké formy vzdoru mohou přežít /uvnitř akademie a ve veřejném prostoru/ v globálním neoliberálním kapitalismu?

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.
01:29:43

Psí otázky: Ade Darmawan, Rozšířené kurátorství a Documenta 15

V únoru 2019 vydala Documenta 15 tiskovou zprávu oznamující jména uměleckých ředitelů/lek nastávající edice největší světové výstavy umění. Oznámení přineslo hned dvě historicky pokrokové novinky. Výstavu nebude jako tomu bylo vždy doposud řídit jednotlivec, ale kolektiv (a to dokonce kolektiv umělců), přičemž prvně od založení výstavy v roce 1955 bude vedení svěřeno kurátorům z asijského kontinentu.

Zamést si před vlastním prahem

Slovům, která se stanou oblíbená ve světě umění, se často děje, že rychle přepadnou z jedné strany hrany na druhou. Samotná slova za to ale nemůžou. Některá z nich mají imaginativní moc, jež přesahuje jejich reálný význam. Stává se z nich zaklínadlo, které tíhou své imaginace překlopí slova za hranu sebe vyprázdnění. Dekolonizace je jedním z takových.

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.