Imperiální estetika

umělci Vanessa Place
místo tranzitdisplay
tagy V angličtině poezie k poslechu performativní lekce kapitalismus digitální platformy
ůčinkující Vanessa Place
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
kategorie Přednášky
publikováno 13. 6. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Vanessa Place je jednou z hlavních postav současné americké konceptuální literatury. V Boston Review označili Vanessu Place za „mluvčí nové cynické avantgardy“ a Huffington Post popsal její tvorbu slovy „eticky odpudivá“, zatímco filosof a kritik Avital Ronell o ní řekl, že je „vůdčím hlasem současného myšlení.“ Vanessa Place byla první básnířkou, která vystoupila v rámci Whitney bienále; bylo zveřejněno varování před nevhodným obsahem.(např. její práce byly označeny varováním před nevhodným obsahem, nebo publikum bylo varováno před nevhodným obsahem). Vystavovala v Los Angeles, Denveru, Boulderu, Torontu, East Lensingu, New Yorku aj., jako autorka v poslední vystoupila například v Petrohradě, Detroitu, Kolíně, Londýně, Seattlu, Paříži a San Francisku. Mezi její knihy patří trilogie Tragodía, román La Medusa a teoretická stať Notes on Conceptualisms (spolu s Robertem Fittermanem). Kromě toho je aktivní jako kritička a právní zástupkyně a je výkonnou ředitelkou společnosti VanessaPlace Inc., první básnické korporace na světě. Mottem její přednášky bude „Nejde o pointu, ale o platformu.“

Přednáška je součástí pražského Microfestivalu.

související s
Imperiální estetika

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.
0:03:34

CHTĚL BYCH VSTUPOVAT DO BÁSNĚ JAKO DO SUPERMARKETU

Myslel jsem na to tři roky. A pak jsem si s tím začal hrát a došlo mi, že bych sbírku neměl sníst celou, ale spíše ji pomalu okusovat v touze se dobrat jejího fragmentárního jádra.

The Emergence of That Person

Co si “that person” myslí? Co se od ní/něj můžeme naučit? Co se nám snaží říct a proč? A o jakém typu systému, o jakém z mnoha světů? Jak je jí/jej možné probudit a za jakých podmínek k nám mluví skrze Mattova ústa? A můžeme s ní/ním mluvit my nebo “that person” vstupuje do interakce jen s bytostmi svého druhu? Jaké to je nemuset se zpovídat z toho, jakého jste věku, pohlaví a jaké další výhody svět, který obývá “that person” nabízí? Které z pater vědomí nám “that person” otevírá?

Documenting the Present

The “documentary turn” has often been mentioned in debates surrounding the art of the last two decades. Is it possible to describe the ways in which this turn has influenced contemporary photography? How has our perception of documentary changed in the age of smartphones, social media, and youtube?

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?