enfant perdu VS enfant terrible

umělci Ivars Gravlejs
kurátor Barbora Hájková
místo Dům umění Ústí nad Labem
tagy každodennost performance kniha pohyblivý obraz fotografie
ůčinkující Ivars Gravlejs
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
kategorie Reportáže
publikováno 12. 4. 2021
jazyk Česky / English
embed link icon

Ivars Gravlejs na výstavě Enfant perdu VS enfant terrible zdůrazňuje některé principy umělecké tvorby, jež jsou typické pro umělce Avděje Ter-Oganjana – hlavní zkoumanou osobnost Gravlejsovy disertační práce. S ruským umělcem Gravlejs spolupracoval na několika výstavních projektech, např. kurátoroval Ter-Oganjanovu retrospektivní výstavu V prdeli uspořádanou v roce 2014 v Tranzitdisplay. Spojuje je i osobní a umělecký přístup k tvorbě vyznačující se nonkonformním a provokativním jednáním v podobě subverze, recese, (sebe)ironie a odporu k autoritám. V kontextu identifikace národní mentality se o Češích říká, že jsou smějící se bestie. Lotyšský umělec však některé méně otrlé povahy dokáže i v České republice vyvést z míry.

Gravlejs ve své práci využívá především nová média a často podvratnými anebo zesměšňujícími zásahy podkopává domnělou vážnost a všednost fenoménů, které běžně v občanském životě zažíváme (škola, nákupy, reklamní fotografie, média, sebeprezentace v internetovém prostoru apod.). Autor začal uplatňovat konceptuální a performativní přístup v médiu fotografie již během dětství a dospívání. V juvenilní tvorbě – tzv. Early works – se zabýval především destruktivními a vulgárními motivy, které ovšem odkazují na běžné „klukovské rošťárny“. Při vhodně zvolené interpretaci jsou velmi humorné, ale zároveň kritizují některé společenské souvislosti. Na výstavě enfant perdu VS enfant terrible využívá Gravlejs médium videa, v němž pomocí videokoláže představuje principy své dosavadní tvorby týkající se provokativního a pro citlivé diváky dráždivého jednání. Zároveň je nedílnou součástí výstavního projektu i performance, která s odkazem na peep show také nenechává diváka v klidu. Podoba výstavy přístupná i během protipandemických opatření navíc komunikuje s divákem ve veřejném prostoru a umožňuje Gravlejsovy sebeironické a groteskní anekdoty uvést ve formě dialogů a kontrastů.

Ivars Gravlejs (1979, Riga) absolvoval v roce 2007 magisterské studium na katedře fotografie na FAMU a v současnosti dokončuje doktorské studium na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Vladimíra Skrepla disertační prací Příběh klauna. Pedagogicky působí jako vedoucí ateliéru fotografie na Fakultě výtvarných umění FAVU v Brně, který je zaměřen především na motivaci a vedení ke kreativní a ne nutně formální umělecké činnosti studentů. V uplynulých letech bylo uspořádáno několik Gravlejsových samostatných výstav např. Pat a Mat: výběr z prací v Galerii Města Blanska (2019), Outlet v Mukusalas Makslas salon (2018, Riga), Shopping Poetry v Careva contemporary (Riga, 2018), Klusā daba v MĀKSLAI VAJAG TELPU (Riga, 2017) a účastnil se několika skupinových výstav např. v Meetfactory (Praha, 2019), v Nevan Contempo (Praha, 2019) a v Tate Modern (Londýn, 2016). Jeho práce byla zastoupena na festivalu Photo London 2019 v Somerset House a v roce 2015 byla vydána monografie Ivarsových raných prací Early Works v nakladatelství Mack (Londýn).

související s
enfant perdu VS enfant terrible

0:04:45

Papír & Film

Výstava tematizuje umění autorské knihy a autorského filmu, definuje prostor, kde se setkávají materialita, tradiční, experimentální a současné tendence v přístupu k výtvarným kategoriím dvou odlišných médií.
0:14:19

Lucia Sceranková - Membrána

O její tvorbě se nemusíme obávat mluvit jako o tvorbě kontemplativní – a to i těch případech, kdy je klid vystřídán neklidem a vzrušenými dramaty.      
0:10:45

Bezohlední

Tématem výstavy je ironie, humor a nadsázka v umění; nevážnost, která nemusí stát v rozporu s vážnými otázkami. Ironie tu představuje kritický odstup od problému, ohlédnutí navíc.

Zprávy z Oikos: Alma, Diamon, melogové a gulmy

Vítejte v Oikos. Oikos je dům, který dýchá a vrní. Prorůstají jím větve, které, společně s jeho obyvatelkami a obyvateli udržují dům v chodu. Žijí v něm obři, holohlavé mořské panny, měňavci, vrány s antracitovými plášti, Johan, nerozlučná dvojčata, Erlenah, která zavírá dveře na řetízek, Ama, která zná všechny druhy léčivých rostlin, Pragma, s problémy dobře schovanými pod kobercem, Tarván s dvěma rybími ocasy, ale také Diamon, netvor, který na sebe bere podobu našich nejhorších úzkostí a obav. Žije v něm také Alma, autorka této výstavy a knihy.

Absence ve Videoarchivu 5 – Hodné holky nezlobí: intimita jako nástroj subverze

Tereza Fousek Krobová připravila pátý díl pořadu Absence ve Videoarchivu, který se věnuje tématu intimního a veřejného prostoru z perspektivy několika českých umělkyň a uskupení.
0:06:12