CJCH 2016 - Aleš Čermák

umělci Aleš Čermák
místo _Neurčené město
tagy Anglické titulky tělesnost psychedelie algoritmus
ůčinkující Aleš Čermák
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
překlad Kateřina Prokešová
playlisty Společnost Jindřicha Chalupeckého
kategorie Profily
publikováno 24. 10. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Videoinstalace Aleše Čermáka přináší vrstevnatý obraz naší doby, nedávné minulosti i (potenciální či blízké) budoucnosti. Očima dronu se zavrtáváme hluboko do důlní šachty, zatímco místy zmutovaný a nelidský hlas vypravěčky představuje nespojité (a přece spojitelné) události – založení Inteligentního investičního fondu a explozi v tureckém dole. Lidský ekosystém závisí na propojené síti vztahů, které bychom sotva mohli označit jako rovnoprávné. Vzdáleni od sebe skrze mocenské struktury a technologické inovace chvílemi zapomínáme, že i pro nás platí přírodní zákony a přílišné narušení principu rovnováhy nutně vede k dominovým efektům napříč systémy. Prostředníky k meditaci o komplexitě světa a o dopadech našich aktivit jsou v Čermákově videu postavy lékaře a pacienta. Jejich promluvy spojující poetičnost, filozofii a prorocké vytržení jsou další metaforou bloudění a hledání odpovědí. Otázek, které před nás snímek klade, je řada – od sociální solidarity přes ekologii k možnostem či impotenci medicíny a umělé inteligence. Samotný způsob, jak je video instalováno, nám pak nedává příliš šanci se odvrátit a ignorovat je. Jsme uprostřed víru.

související s
CJCH 2016 - Aleš Čermák

0:04:22

Rekonstrukce č. 5

Lidé této verze budoucnosti nejsou nazíráni jako specifické a samostatně se rozhodující osobnosti, ale naopak jako jednotky deterministicky podřízené přísné kategorizaci. To s sebou nevyhnutelně nese oslabení mezilidských vztahů, jež ukazuje, že krutým důsledkem racionalizace společnosti je nemožnost lidského štěstí.
0:03:39

Aleuronové Zrno

Projekt Nely Britaňákové Aleuronové zrno představuje neurčité prostředí utvářené těly, hlínou, textilem v němž se stírá druhová identita. Ve zpomaleném světě přežívají zbytky života i zárodky nových forem nesoucí stopy úzkosti, transformace i pomalého zániku.
0:44:25

Hranice architektury: Vliv sociálních sítí na architekturu

Fyzickou a virtuální realitu je někdy velmi těžké od sebe rozlišovat. Pojďme se zamyslet, nakolik se navzájem ovlivňují. Něco tak fyzického, jako je architektura, je toho dobrým příkladem. Jaký vliv má Facebook, Instagram, Youtube, atd. na současnou architektonickou praxi? Má touha po instagramovatelné architektuře vliv už na proces navrhování?
0:30:42

Tomáš Knoflíček

Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.