Jan Zálešák

0:06:10

Shell Cell Swell Yell

Lucie Rosenfeldová, Katarína Hrušková
Bronzové skořápky nejsou neseny přímo rozevřenými konci elipsy. Kovová konstrukce, která na podlaze ještě mluví exaktní řečí techniky, problematizovanou jen lehkým vlněním své trajektorie, se při pohybu vzhůru zužuje a její charakter se tak proměňuje.
0:05:24

Prey Spray Scene Mean

Kryštof Ambrůz, Anetta Mona Chisa, Aleksandra Vajd
Nejen, že jsme s těly (sloupy, figurami, černými tvory) konfrontování jako s vnějškem, který se nabízí naší smyslové zkušenosti. Jak u Kryštofa, tak u Anetty a Aleksandry je zároveň v jejich objektech přítomný nárok na to, abychom se s „jejich“ těly seznámili zevnitř. To je už trochu komplikovanější představa a je to zároveň moment, v němž se jejich práce snad nejlépe potkávají a zároveň docela zásadně rozchází.
0:06:54

Bone Tone Shelf Self

Julia Grybos, Barbora Zentková, Nicolás Lamas
Dočasná autonomní zóna. Lol. Ale i tak… Napodobením gest objektů a věcí, které již v prostoru galerie jsou, zpomalením, zastavením, ustrnutím, usednutím, spočinutím, těmito úkony se můžeme vyndat z trajektorií, na kterých jsme se ráno ocitli, na chvíli se zbavit toho, čím jsme se již stali, abychom se mohli ztratit v přemýšlení o tom, čím bychom mohli být.
0:05:56

Shirt Skirt Skin Kin

Dominika Jackuliaková, Jimena Mendoza, Gizela Mickiewicz
Čtyři slova na úvod. Jazykolam nebo skromné zaklínadlo? První epizoda pátého kurátorského cyklu v Galerii Kurzor jako prostor pro setkání tří umělkyň. Napočítat do pěti, otevřít a zavřít dlaň. Co jsme pochopili, co nám uniká? Jedno je jisté. Nejsme ve své kůži.

NG 1

Vjera Borozan, Jiří Havlíček
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.
1
2