Viktor Pivovarov

Lenin a Stalin

Album neboli conclusio, které Viktor Pivovarov představuje na videu je nesmírně zábavné. Vidíme na něm zvířata, která se z ničeho nic objeví, aby se podívala na Lenina, dočteme se o Leninovi jak po nocích vyje, uvidíme Lenina bez penisu a dozvíme se, že tento strašný vrah miliónů lidí zemřel s dětskou knihou v ruce. To, čemu se smějeme, z toho už nemáme strach.

Cholin a Sapgir

Ve svých vzpomínkách Zamilovaný agent (2001) Pivovarov píše, že Igor Cholin byl jediný z jeho přátel a známých, kdo vedl dobrý život a měl tím na mysli osamělý a důstojný život. Pro Cholina měla zásadní význam svoboda. Nebyl na ničem závislý, dokonce ani na poezii ne. Být básníkem podle něj znamenalo stát vně poezie. Nejdůležitější činností nebylo psát, ale pozorovat. Pouze tehdy mělo psaní určitý smysl.
Genrich Sapgir byl naopak bouřlivák. Nechtěl stát opodál, snažil se všemu přiblížit, toužil všechno sevřít v náručí. Viktor Pivovarov říká, že Sapgirův poetický postoj ke světu mu byl velmi blízký.

Agent in Norway

Tajné služby nebyly tajné. Každý znal svého donašeče a snažil si ho udržet co nejdéle, protože každý nový mohl přijít s něčím nečekaným. Zprávy agentů byly v podstatě nudné a psány primitivní formou. Téměř každý věděl, jak vypadá anonymní udání. Převzít moc nepadalo v úvahu, moc byla v rukou mocných a ti ji uplatňovali. Zdálo se, že mystika byla jediný způsob, jakým se obyčejný člověk mohl dotknout reality. Ale bylo to jen zdání.