Všetky kvety sveta

umělci Mira Gáberová
kurátor Lenka Sýkorová
místo Altán Klamovka
tagy kresba paměť objekt rodina videoklip
ůčinkující Mira Gáberová
kamera Giulio Zannol
zvuk Giulio Zannol
střih Giulio Zannol
interview Giulio Zannol
překlad Adéla Dörnerová
kategorie Reportáže
publikováno 26. 2. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

Mira Gáberová je absolventkou Ateliéru volné tvorby Daniela Fischera na VŠVU v Bratislavě. Je laureátkou Ceny Oskara Čepana za rok 2012. V letech 2010-11 vedla výstavní prostor Chladnička ve svém bytě, od roku 2014 pokračuje s tímto projektem v Praze. Mira Gáberová se intermediálně pohybuje mezi videoartem, performancí, instalací, fotografií a kresbou. Její  tvorba je vědomě či nevědomě naložena na transformaci osobních zážitků do výtvarné formy. V poslední době se intenzivně zabývá participací v umění. Mira Gáberová v Altánu Klamovka představí kolekci kreseb, videa a performance v průběhu vernisáže. Inspiraci nachází v každodenních situacích a ústředním tématem je její vztah k matce, která ji odešla před rokem. Kresby reflektují otisk nebo zrcadlení se matky v dceři. Mira Gáberová vytváří geometricko-organické kompozice květin, které jí věnuje.

Lenka Sýkorová

související s
Všetky kvety sveta

0:06:02

Galerie Síň / Tam, kde lišky dávají dobrou noc

V Galerii Síň na Židovském hřbitově v Telči vystavují umělkyně Kateřina Krupičková, Anna Dlabalová, Barbora Svitáková a umělec András Asztalos.

Směrem k nule

Kurátorované Téma umělkyň Poliny Davydenko a Alice Nikitinové sdílí prožívání války pohledem ukrajinských umělců a umělkyň.
0:05:41

Galerie 105 / Neviditelné vrstvy

Každý prožitek je ovlivněn těmi předchozími, každý pohled v sobě nese ozvěny pohledů dřívějších. 

Berlin: We should talk 02 - Ute Aurand

Ute Aurand se narodila v roce 1957 ve Frankfurt nad Mohanem, vyrůstala v Berlíně. Začátkem osmdesátých let vystudovala fim na Deutsche Film und Fernsehakademie v Berlíně. Od roku 1985 produkuje své vlastní 16mm filmy. V roce 1987 založila Ute Aurand Filmproduktion. Filmová teoretička Erika Balsom ji označuje za klíčovou figuru berlínské experimentální scény od druhé poloviny 80. let do současnosti.