Volný čas je v moderní společnosti symbolizován masivní nacionalizací a komercionalizací, na jejímž konci většinový pozorovatel není schopen rozlišovat mezi pojmem rekreace a pojmem volný čas. Oba termíny mu splývají v jedno. Volný čas je pro něj to samé jako rekreace. Podstatou tohoto zmatení se zabývá výstava Ve stínu lva. Zaměřuje se na několik historických tradic, které mají na tomto stavu výrazný podíl, především na to jak se koncepce volného času a rekreace projevují u národních institucí, korporátních společností či spolků odkazující se k idei občanské společnosti nebo participativní demokracie.
Výstava Ve stínu lva sdílí s letošním ročníkem Fotograf festivalu téma ne-práce. Přistupuje k němu z pohledu neproduktivního času — určitého časového bloku, který byl modernismem definován jako společensky nutný prostor odpočinku, osobního rozvoje a utužování kolektivního vědomí. Sleduje, jak se tento termín definoval a měnil v českém prostředí v posledních dvou stoletích. Z obšírné skupiny volnočasových institucí, spolků a hnutí byl na výstavu vybrán reprezentativní vzorek 38 subjektů, který je rozdělen do šesti kategorií podle jejich společenského, kulturního a sociálního zaměření. Prezentovány jsou převážně současné stanovy, zakládající listiny, zákony a prohlášení. V případě zaniklých, ale historicky důležitých institucí, to jsou dobové materiály. Ve všech dokumentech jsou označeny ty věty a odstavce, které definují zaměření samotné instituce. Většina z nich je úřednicky formální, až odtažitá, několik je jich naopak živých a autentických. Z důvodu přehlednosti a čitelnosti jsou kopie textů přefoceny a o 10 % zvětšeny. Součástí výstavy je textový prolog snažící se o kritický pohled na dvě specifické vize volného času a volnočasových aktivit. Je na samotném divákovi, jak si vybrané formulace vyhodnotí a jaký názor si vytvoří na různorodé ideologie neproduktivního času.
Jiří Skála
