Jeden z rozdílů mezi filmem a videoartem je prezentace. Pro běžného diváka je film zážitek v rámci kolektivu obecenstva jednoho představení kina s daným začátkem a koncem, zatímco videoart je většinou zážitek spojený s návštěvou galerie, kde umělecké dílo běží nepřetržitě ve smyčce a divák jako jedinec má volbu sledovat prezentaci tak dlouho, jak se mu zlíbí.
Opakované sledování může vést k pocitu rekurze a v případě vstřícného zájmu, dobré umělecké dílo začne záhy odhalovat své kouzlo, ne nepodobným způsobem opakování slavné Fibonacciho řady také záhy dosáhne poměrně přesné aproximace odhalující uspokojující proporce magického Zlatého řezu: čísla 1,618.
Rekurze 1.618
| umělci | Zbyněk Baladrán, Daniela Baráčková, George Barber, Sebastian Buerkner, Jiří David, Redmond Entwistle, Dan Hanzlík, Anja Kirschner, Radim Labuda, Adam Leech, Jan Mladovský, Pavel Mrkus, Matthew Noel-Tod, David Panos, Hannah Perry, Laure Prouvost, Clunie Reid, Rachel Reupke, Jan Stolín, Viktor Takáč, Maija Timonen, Waller Mark Aerial, Tomáš Werner, Martin Zet, Petr Zubek |
| kurátor | Jan Mladovský, Matthew Noel-Tod, Jan Stolín |
| místo | Třeboň |
| ůčinkující | Jan Mladovský |
| kamera | Nikola Brabcová |
| zvuk | Nikola Brabcová |
| střih | Nikola Brabcová |
| interview | Nikola Brabcová |
| překlad | Zuzana Frantíková |
| kategorie | Reportáže |
| publikováno | 9. 10. 2014 |
| jazyk | Česky / English |
| embed |  |