Tato rozsáhlá skupinová výstava zkoumá spletité dějiny a současnou realitu pohybu lidí, kultur, objektů a myšlenek napříč regiony, které byly historicky formovány socialismem, autoritativními socialistickými režimy a jejich následky. Od břehů Dněpru na Ukrajině až po Labe v České republice sleduje výstava trajektorie vysídlení, odolnosti a umělecké reakce na pozadí politických otřesů, válek a systémových proměn.
V kontextu probíhající ruské války proti Ukrajině a dalších globálních krizí výstava představuje rozmanitý soubor současných i historických děl, která reflektují nucenou migraci, kulturní přežití, paměť a vzájemnou propojenost. Výstava byla původně koncipována, produkována a uvedena na podzim roku 2024 v Cité internationale des arts v Paříži – ikonické instituci, která od roku 1965 hostí umělce z celého světa.
Jako svůj metaforický střed si výstava bere pomyslné setkání dvou řek – Dněpru a Labe –, čímž propojuje osobní i kolektivní příběhy vysídlení a hledání útočiště. Tento symbolický soutok vychází z osobní historie kurátora Sashy Baydala, jehož příbuzní byli po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 nuceni se přesídlit do Ústí nad Labem.
Projekt se vyznačuje širokým geografickým i časovým záběrem. Kromě Francie, České republiky a Ukrajiny se vztahuje také ke Střední Asii, Kavkazu, Východní a Jihovýchodní Asii, Severní a Východní Africe a Karibiku. Zahrnuje několik generací umělců, jak začínajících, tak etablovaných, a představuje díla bývalých i současných rezidentů Cité internationale des arts v Paříži. Zvláštní důraz je soustředěn na město Ústí nad Labem – na jeho vrstevnatou historii a na její odraz v umělecké tvorbě.
Výstava zároveň klade otázky: Kdo je nucen k přesídlení a kdo je naopak připoután k určitému místu? Jak politické síly utvářejí právo na pohyb? Jak lze sdílet zkušenosti s přesídlováním a co určuje jejich nerovnou viditelnost? A v neposlední řadě: Jak mohou umění a kultura pomoci orientovat se v traumatu a proměnit ho v prostor pro soužití, vzájemné učení a odpor?
