Smíchov byl dlouhá léta čtvrtí za hradbami historické Prahy, předměstím plným pastvin a divoké přírody otevírající se v říční nivě. Časem se pro svou přírodní krásu a rozmanitost stal vyhledávaným místem pro výstavbu letohrádků a usedlostí. V 18. století zde postupně vznikaly manufaktury a s příchodem železnice se Smíchov silně industrializoval. Na vzestup průmyslu byla navázána výstavba nových bytů a následná asanace domů s realizací nových nábřeží. V roce 1922 se Smíchov připojil k Praze a stal se součástí hlavního města. Na konci druhé světové války žilo na Smíchově přes 60 000 lidí, od té doby počet obyvatel soustavně klesal až na polovinu původního stavu v roce 2012. Ani otevření nové linky metra v roce 1985 tento propad nezastavilo. Na sklonku 20. století na Smíchově definitivně skončila průmyslová éra a pro velkou část jeho území se od té doby hledá nové využití. Po rozsáhlé přestavbě původních Ringhofferových závodů na nákupní centrum dnes přichází na řadu také bývalé nákladové nádraží. Tento dvacetihektarový pozemek je v současné době zanedbaný a nevyužitý, avšak jeho strategické umístění mezi dvěma stanicemi metra a několika tramvajovými linkami vybízí k přeměně na plnohodnotnou městskou čtvrť.
Daniel Kajpr
