Not so much...

umělci William Hunt
místo hunt kastner artworks
tagy tělesnost performance zvuk
ůčinkující Kateřina Klusáková, William Hunt
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
kategorie Reportáže
publikováno 25. 2. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

“V životě sólového performera je duet vždy vítán. Odkud budeme brát nápady bude to dobrodružství; ne to co děláte, ale jaký máte pocit z toho co děláte.” (William Hunt, prosinec 2012) 

William Hunt se narodil v Londýně v r. 1977 a na Goldsmiths College absolvoval v r. 2005. V současné době žije a pracuje v Dusseldorfu. Práce Williama Hunta často zahrnují performance, v kterých hraje akustickou hudbu za extrémních fyzických podmínek. Jako ve většině jeho performancí, důležitou úlohu hrají komické a tragické elementy a požadavek na vysoký stupeň fyzické námahy.

související s
Not so much...

01:19:33

Haptická umění a estetika doteku - přednáška filosofa Luca Marchetti

Opomíjení dotyku se odráží nejen v chudé slovní zásobě pro popis hmatových prožitků, ale i v omezeném chápání toho, jak může tento smysl obohacovat estetickou zkušenost.
0:07:50

Mezi námi v tichu

Vrstvy zvuku, hlubinného naslouchání nebo vrstvy lidských příběhů a vzpomínek se propojují na výstavě věnované Vysočině.
0:03:39

Aleuronové Zrno

Projekt Nely Britaňákové Aleuronové zrno představuje neurčité prostředí utvářené těly, hlínou, textilem v němž se stírá druhová identita. Ve zpomaleném světě přežívají zbytky života i zárodky nových forem nesoucí stopy úzkosti, transformace i pomalého zániku.
0:50:28

Artlist: Talk - Sláva Sobotovičová

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
0:03:21

Skrze zranitelnost se můžu přiblížit druhým

Autorka reflektuje společensky konstruované kategorie zdraví a nemoci prostřednictvím fragmentární reprezentace a nevyřčenosti, skrze otisky vlastní paměti a historie, k nimž ovšem přistupuje s odstupem – jako k archivu, který uspořádává metodou selekce, variace či práce v sériích. Intimní tak prochází odosobněním a zviditelňuje mechanismy kontroly.
0:06:46