(Ne)možnost společného vlastnictví

místo tranzitdisplay
tagy gender monument paměť pomník postsocialismus sdílené statky V angličtině veřejný prostor
ůčinkující Suzana Milevska
kamera Janek Rous
zvuk Janek Rous
střih Janek Rous
kategorie Přednášky
publikováno 25. 7. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Přednáška se zaměřuje na rozporuplnost společného vlastnictví v postsocialistických kontextech. Suzana Milevska si klade otázku, do jaké míry se v socialistických zemích kdysi dominantní paradigma týkající se vlastnictví, výrobních prostředků či veřejného prostoru zproblematizovalo, stalo se irelevantním nebo dokonce ignorovaným. Různé příklady z oblasti současného umění a vizuální kultury zemí střední a jihovýchodní Evropy budou příspěvkem k jakési dekonstrukci dichotomie „veřejného – soukromého“, jež do jisté míry potřebu společného vlastnictví diskvalifikovala. Zvláštní důraz bude položen na nedávnou městskou výstavbu ve Skopji a na vládní projekt “Skopje 2014”, který monopolizoval veřejný prostor hlavního náměstí v centru Skopje, přičemž ale veřejnou sféru umrtvil a odhalil konflikty mezi různými komunitami v Makedonii.
Suzana Milevska je teoretička a kurátorka vizuálních studií a kultury z Makedonie. Mezi oblasti jejího zájmu patří postkoloniální kritika, feministické umění, teorie genderu, participativní a kolaborativní umělecké praktiky. Získala doktorský titul na Goldsmiths College v Londýně, kde také vyučovala mezi lety 2002–2004. V roce 2004 byla řešitelkou výzkumného projektu v rámci Library of Congress. Učila vizuální kulturu a gender na institutu Gender Studies a dějiny a teorii umění na fakultě výtvarných umění na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji. Byla jednou z kurátorů Prague Biennale v Národní galerii v Praze s projektem Workers’ Club. V roce 2010 vydala knihy Gender Difference in the Balkans aThe Renaming Machine: The Book, která je výsledkem jejího dlouhodobého mezioborového projektu. V roce 2011 kurátorovala výstavy Roma Protocol (Austrian Parliament, Vienna) a Call the Witness (BAK, Utrecht) a realizovala výzkum pro Roma Pavilion v Benátkách. V roce 2012 Milevska získala cenu kultury a teorie Igora Zabela. Mezi lety 2013-2015 působí jako profesorka dějin umění střední a jihovýchodní Evropy na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

související s
(Ne)možnost společného vlastnictví

SOFT NORM – Komu patří veřejný prostor? (s důrazem na roli uměleckých děl)

01:02:01

Artlist:Talk – Tamara Moyzes

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.

SOFT NORM – Komu patří veřejný prostor? (s důrazem na roli uměleckých děl)

0:07:51

Hraničář / PODKLADY PRO UVAŽOVÁNÍ

Podkladem pro společné uvažování jsou v případě této výstavy v minulosti uskutečněné umělecké a výzkumné projekty a záznamy happeningů či intervencí umělců a umělkyň pohybujících se napříč médii a žánry.

Tebe hrdino volám

Návrat k romantickým motivům v současném umění neaktualizuje jen melancholickou náladu, kterou známe z německých a českých krajinomaleb z počátku 19. století. Mnohem spíše si klade otázky po rozporech, kterým dnešní subjekt čelí. Jednou z možností, jak se s rozpory naučit žít, je společné vyprávění a sdílení narace. A když takové příběhy nejsou v místní tradici zakořeněné, je třeba najít nové, jak to navrhuje video Barbory Kropáčkové Tebe hrdino volám.