(Ne)možnost společného vlastnictví

místo tranzitdisplay
tagy postsocialismus paměť V angličtině veřejný prostor pomník gender monument sdílené statky
ůčinkující Suzana Milevska
kamera Janek Rous
zvuk Janek Rous
střih Janek Rous
kategorie Přednášky
publikováno 25. 7. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Přednáška se zaměřuje na rozporuplnost společného vlastnictví v postsocialistických kontextech. Suzana Milevska si klade otázku, do jaké míry se v socialistických zemích kdysi dominantní paradigma týkající se vlastnictví, výrobních prostředků či veřejného prostoru zproblematizovalo, stalo se irelevantním nebo dokonce ignorovaným. Různé příklady z oblasti současného umění a vizuální kultury zemí střední a jihovýchodní Evropy budou příspěvkem k jakési dekonstrukci dichotomie „veřejného – soukromého“, jež do jisté míry potřebu společného vlastnictví diskvalifikovala. Zvláštní důraz bude položen na nedávnou městskou výstavbu ve Skopji a na vládní projekt “Skopje 2014”, který monopolizoval veřejný prostor hlavního náměstí v centru Skopje, přičemž ale veřejnou sféru umrtvil a odhalil konflikty mezi různými komunitami v Makedonii.
Suzana Milevska je teoretička a kurátorka vizuálních studií a kultury z Makedonie. Mezi oblasti jejího zájmu patří postkoloniální kritika, feministické umění, teorie genderu, participativní a kolaborativní umělecké praktiky. Získala doktorský titul na Goldsmiths College v Londýně, kde také vyučovala mezi lety 2002–2004. V roce 2004 byla řešitelkou výzkumného projektu v rámci Library of Congress. Učila vizuální kulturu a gender na institutu Gender Studies a dějiny a teorii umění na fakultě výtvarných umění na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji. Byla jednou z kurátorů Prague Biennale v Národní galerii v Praze s projektem Workers’ Club. V roce 2010 vydala knihy Gender Difference in the Balkans aThe Renaming Machine: The Book, která je výsledkem jejího dlouhodobého mezioborového projektu. V roce 2011 kurátorovala výstavy Roma Protocol (Austrian Parliament, Vienna) a Call the Witness (BAK, Utrecht) a realizovala výzkum pro Roma Pavilion v Benátkách. V roce 2012 Milevska získala cenu kultury a teorie Igora Zabela. Mezi lety 2013-2015 působí jako profesorka dějin umění střední a jihovýchodní Evropy na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

související s
(Ne)možnost společného vlastnictví

Pro(s)thetic Dialogues

Pro(s)thetic dialogues je spíš záznamem divadelní performance odehrávající se na desktopu počítače. Lidský operátor zde vytváří podmínky pro zkoumání performativnosti filosofické zombie poskládané z neuronových sítí.
0:13:07

Matouš Lipus

Zodpovědnost k zahradě.
Zodpovědnost správce.
Zodpovědnost k sudetským náhrobkům a k sochám ze stadionu.
Zodpovědnost k lidem a místům.
0:16:20

Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2025

Tento 36. ročník představuje již podruhé pouze tři oceněné, jejichž výběr mezinárodní porota již od minulého ročníku neomezuje věkovým limitem 35 let, nadále jde však o umělce a umělkyně, kteří se svou tvorbou teprve v relativně nedávné době začali etablovat.

SOFT NORM – Komu patří veřejný prostor? (s důrazem na roli uměleckých děl)

0:08:09

Totožnost

Výstava Totožnost, chápaná jako příspěvek ke snaze o posilování individuálního ikolektivního sebeuvědomění, představuje různorodé umělecké přístupy akcentující téma identity. Ty vycházejí z tvůrčích i společenských zájmů oslovených autorek aautorů a zároveň kontextualizují specifické projevy této problematiky odehrávající sev odlišných, ale přesto v mnohém se prolínajících reáliích globálního světa.
01:21:02