(Ne)možnost společného vlastnictví

místo tranzitdisplay
tagy postsocialismus paměť V angličtině veřejný prostor pomník gender monument sdílené statky
ůčinkující Suzana Milevska
kamera Janek Rous
zvuk Janek Rous
střih Janek Rous
kategorie Přednášky
publikováno 25. 7. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Přednáška se zaměřuje na rozporuplnost společného vlastnictví v postsocialistických kontextech. Suzana Milevska si klade otázku, do jaké míry se v socialistických zemích kdysi dominantní paradigma týkající se vlastnictví, výrobních prostředků či veřejného prostoru zproblematizovalo, stalo se irelevantním nebo dokonce ignorovaným. Různé příklady z oblasti současného umění a vizuální kultury zemí střední a jihovýchodní Evropy budou příspěvkem k jakési dekonstrukci dichotomie „veřejného – soukromého“, jež do jisté míry potřebu společného vlastnictví diskvalifikovala. Zvláštní důraz bude položen na nedávnou městskou výstavbu ve Skopji a na vládní projekt “Skopje 2014”, který monopolizoval veřejný prostor hlavního náměstí v centru Skopje, přičemž ale veřejnou sféru umrtvil a odhalil konflikty mezi různými komunitami v Makedonii.
Suzana Milevska je teoretička a kurátorka vizuálních studií a kultury z Makedonie. Mezi oblasti jejího zájmu patří postkoloniální kritika, feministické umění, teorie genderu, participativní a kolaborativní umělecké praktiky. Získala doktorský titul na Goldsmiths College v Londýně, kde také vyučovala mezi lety 2002–2004. V roce 2004 byla řešitelkou výzkumného projektu v rámci Library of Congress. Učila vizuální kulturu a gender na institutu Gender Studies a dějiny a teorii umění na fakultě výtvarných umění na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji. Byla jednou z kurátorů Prague Biennale v Národní galerii v Praze s projektem Workers’ Club. V roce 2010 vydala knihy Gender Difference in the Balkans aThe Renaming Machine: The Book, která je výsledkem jejího dlouhodobého mezioborového projektu. V roce 2011 kurátorovala výstavy Roma Protocol (Austrian Parliament, Vienna) a Call the Witness (BAK, Utrecht) a realizovala výzkum pro Roma Pavilion v Benátkách. V roce 2012 Milevska získala cenu kultury a teorie Igora Zabela. Mezi lety 2013-2015 působí jako profesorka dějin umění střední a jihovýchodní Evropy na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

související s
(Ne)možnost společného vlastnictví

Documenting the Present

The “documentary turn” has often been mentioned in debates surrounding the art of the last two decades. Is it possible to describe the ways in which this turn has influenced contemporary photography? How has our perception of documentary changed in the age of smartphones, social media, and youtube?

Od stranické podpory umění k umělcům na podpoře: Jak se proměnila státní podpora činnosti výtvarných umělců po roce 1989?

Diskuze se zaměřila na otázku, jaké strategie podpory výtvarného umění, které se vymyká principům konzumní kultury, byly a mohly být zavedeny v nově se formující tržní společnosti?

Umění pro Prahu / Praha pro umění

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem?
0:05:57

Křehké zahrady v adaptaci

Svoboda a kreativita uměleckého vyjádření jsou konfrontovány s procesy restrikce, dominance, omezení a ovládnutí, které důvěrně známe z různých typů veřejného prostoru.
01:52:10

Studio Basta: Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu

Ve čtvrtek 3. dubna uvedl Kenny Windels, spoluzakladatel vlámského Studia Basta, přednášku Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu organizovanou spolkem KRUH.
0:52:58