Návrat do Adriaportu

umělci Adéla Babanová
kurátor Sandra Baborovská
místo GHMP - Colloredo Mansfeld
tagy historická událost dokumentární fikce historie
ůčinkující Adéla Babanová
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
překlad Adéla Dörnerová
kategorie Reportáže
publikováno 18. 6. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

V roce 1975 profesor ekonomie Karel Žlábek navrhl tunel, který měl spojovat Československo s Jugoslávií. Ambiciózní projekt, vytvořený ve spolupráci s Pragoprojektem, měl československým občanům poskytnout možnost cestovat, aniž by překročili hranice. Futuristická vize se bohužel neuskutečnila, sen vnitrozemského státu o přístupu k vlastnímu moři a umělém ostrově se rozplynul. Zachovaly se pouze plány, které jsou dostatečným svědectvím o síle myšlenky a nezlomné vůli profesora Žlábka, jenž chtěl posunout československý národ na cestě ke svobodě. Návrat do Adriaportu je fiktivním dokumentem, který pracuje s principy rozpohybované koláže a mísí reálné záznamy s mystifikací. Adéla Babanová (* 1980) se představuje v Galerii hlavního města Prahy podruhé. V roce 2009 vystavovala v rámci cyklu Start-up pro nejmladší umělce. Od té doby prošla nominací na Cenu Jindřicha Chalupeckého a má za sebou již řadu výstav v zahraničí.

Sandra Baborovská

související s
Návrat do Adriaportu

0:10:20

Disk nelze načíst

Media-archeologové Jussi Parikka nebo Garnet Hertz tvrdí, že v dějinách elektronická média nezmizí navždy, občas se probudí ze sna a stávají se z nich zombie média.

Sauna

Severský thriller, zasazený do kulis nově vzniklého sídliště Suomi Hloubětín, analyzuje politický potenciál vizualizací v současné architektuře. Dílo, rozkročené mezi architektonickou kritikou a uměleckou fikcí, ironizujícím způsobem líčí příběh místa plného historických paradoxů.
01:03:23

Artlist: Talk - Katarína Hládeková

Cílem projektu Artlist: Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.

Něžné informační boje

Umělecko-výzkumný projekt se zabývá rolí protestního obrazu a jeho možného působení na reálné sociální, politické i ekonomické změny. Skrze jednotlivé výstupy nabízí vícero perspektiv na užití obrazové, či audiovizuální dokumentace jako možného emancipačního nástroje lidu.

Obchodní dům Prior v Brně: Ideologické stigma, teritoriální disonance a demokratické znovuvyužití

On-line výstavní projekt kurátorek Šárky Svobodové a Evy Truncové z kolektivu 4AM umožňuje formou specifického urbexu projít jednotlivé části bývalého obchodního domu a postupně tak odkrývat různé vrstvy paměti jednoho konkrétního objektu. Diváctvu tak přibližuje proces, jakým kurátorky i autorstvo jednotlivých částí výstavy během několik posledních let existence bývalého brněnského PRIORu odhalovali jednotlivé vrstvy jeho historie i role v širším kontextu města.
0:12:39