Návrat do Adriaportu

umělci Adéla Babanová
kurátor Sandra Baborovská
místo GHMP - Colloredo Mansfeld
tagy historická událost dokumentární fikce historie
ůčinkující Adéla Babanová
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
překlad Adéla Dörnerová
kategorie Reportáže
publikováno 18. 6. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

V roce 1975 profesor ekonomie Karel Žlábek navrhl tunel, který měl spojovat Československo s Jugoslávií. Ambiciózní projekt, vytvořený ve spolupráci s Pragoprojektem, měl československým občanům poskytnout možnost cestovat, aniž by překročili hranice. Futuristická vize se bohužel neuskutečnila, sen vnitrozemského státu o přístupu k vlastnímu moři a umělém ostrově se rozplynul. Zachovaly se pouze plány, které jsou dostatečným svědectvím o síle myšlenky a nezlomné vůli profesora Žlábka, jenž chtěl posunout československý národ na cestě ke svobodě. Návrat do Adriaportu je fiktivním dokumentem, který pracuje s principy rozpohybované koláže a mísí reálné záznamy s mystifikací. Adéla Babanová (* 1980) se představuje v Galerii hlavního města Prahy podruhé. V roce 2009 vystavovala v rámci cyklu Start-up pro nejmladší umělce. Od té doby prošla nominací na Cenu Jindřicha Chalupeckého a má za sebou již řadu výstav v zahraničí.

Sandra Baborovská

související s
Návrat do Adriaportu

01:03:23

Artlist: Talk - Katarína Hládeková

Cílem projektu Artlist: Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.

Směrem k nule

Kurátorované Téma umělkyň Poliny Davydenko a Alice Nikitinové sdílí prožívání války pohledem ukrajinských umělců a umělkyň.
0:12:39

Plasy - Reminiscence / 9&9 1981 / Hermit 1992–1999

Výstava připomíná dvě kulturní události, které se odehrály v komplexu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích - výstavu s názvem 9&9 z roku 1981 a festival/sympózium Hermit z 90. let.

Něžné informační boje

Umělecko-výzkumný projekt se zabývá rolí protestního obrazu a jeho možného působení na reálné sociální, politické i ekonomické změny. Skrze jednotlivé výstupy nabízí vícero perspektiv na užití obrazové, či audiovizuální dokumentace jako možného emancipačního nástroje lidu.

2000 slov dnes

Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?