Jaroslav Kyša

umělci Jaroslav Kyša
místo Slovensko
tagy paměť monument
ůčinkující Jaroslav Kyša
kamera Tomáš Kmeť
zvuk Tomáš Kmeť
střih Kata Mach, Tomáš Kmeť
interview Kata Mach
kategorie Profily
publikováno 19. 12. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

In his works (antiobjects) Jaroslav Kyša is trying to reflect contemporary society and confront a viewer with constantly changing presence and our insecure future. Through use of laws of physics and nature in his multimedia works, he contemplates upon humanity and its geopolitical issues. Thanks to magnetism, electrical mechanisms and software, Jaroslav Kyša disrupts functioning of gravity and perception of time. He brings attention to “short circuits” of reality and its understanding. By corruption of basic human beliefs and knowledges about physical principles, Kyša encourages questioning of general certitudes. He investigates into both conceptual and material essence of works created, which results in interaction of a viewer with the work. A viewer thus becomes a part of “short circuit” of reality.

http://jaroslavkysa.com

související s
Jaroslav Kyša

SOFT NORM – Komu patří veřejný prostor? (s důrazem na roli uměleckých děl)

Obchodní dům Prior v Brně: Ideologické stigma, teritoriální disonance a demokratické znovuvyužití

On-line výstavní projekt kurátorek Šárky Svobodové a Evy Truncové z kolektivu 4AM umožňuje formou specifického urbexu projít jednotlivé části bývalého obchodního domu a postupně tak odkrývat různé vrstvy paměti jednoho konkrétního objektu. Diváctvu tak přibližuje proces, jakým kurátorky i autorstvo jednotlivých částí výstavy během několik posledních let existence bývalého brněnského PRIORu odhalovali jednotlivé vrstvy jeho historie i role v širším kontextu města.
0:05:57

Křehké zahrady v adaptaci

Svoboda a kreativita uměleckého vyjádření jsou konfrontovány s procesy restrikce, dominance, omezení a ovládnutí, které důvěrně známe z různých typů veřejného prostoru.
0:59:44

Architektura jako trvalá změna?

Trvalá změna je jedinou konstantou v životě, tvrdí Hérakleitos, a dnešní realita jako by potvrdila jeho vizi světa neustálých změn. Architekti se proto snaží rozlišovat mezi tím, co se v jejich disciplíně jeví jako trvalé, a tím, co je pomíjivé a letmé. Můžeme ale mluvit o metamorfóze jako o „esenci“ architektury? Mohou nikdy nekončící cykly transformace zajistit obnovu architektury po opakujících se krizích?
0:10:20