Jan Verwoert: A Love for the Thing

umělci Jan Verwoert
místo tranzitdisplay
tagy hudba afekt paměť spiritualita V angličtině náboženství socha
ůčinkující Jan Verwoert
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
kategorie Přednášky
publikováno 27. 1. 2012
jazyk Česky / English
embed link icon

Přednáška mezinárodně uznávaného kritika a kurátora. A Love for the Thing

“On things that can

activate the magic of the social,

talk to all creatures

and catch ghosts”

Jan Verwoert – kritik a kurátor, žije v Berlíně. V současné době přednáší v Rotterdamu (Piet Zwart Institute), Amsterdamu (De Appel Curatorial Programme) a v Tel Avivu (Hamidrasha School of Art).

Je redaktorem magazínu Frieze, přispívá do mnoha časopisů a publikací (Afterall, Metropolis M, Springerin; Promises of the Past ad.).

V roce 2006 vyšla v nakladatelství Afterall/MIT Press jeho kniha Bas Jan Ader – In Search of the Miraculous, v nedávné době vyšla sbírka jeho esejů Tell Me What You Want What You Really Really Want (Sternberg Press/ Piet ZwartInstitute, 2010).

 

 

související s
Jan Verwoert: A Love for the Thing

0:05:24

Prey Spray Scene Mean

Nejen, že jsme s těly (sloupy, figurami, černými tvory) konfrontování jako s vnějškem, který se nabízí naší smyslové zkušenosti. Jak u Kryštofa, tak u Anetty a Aleksandry je zároveň v jejich objektech přítomný nárok na to, abychom se s „jejich“ těly seznámili zevnitř. To je už trochu komplikovanější představa a je to zároveň moment, v němž se jejich práce snad nejlépe potkávají a zároveň docela zásadně rozchází.
0:05:50

Říp: kontext a současnost

Co dnes může hora Říp ještě poskytnout? Cílenou rozhlednovou či památkovou turistiku, pochybné oslavy národovecké hrdosti, nebo ezoterické seance? Jaký má Říp potenciál v současném výtvarném umění?

To please, to curse, to foretell: A fire crawling out from the windows of a tower

As we find ourselves in times that have extensive socio-political implications, the exhibition thematizes the insecurity, the suspicion and post-factuality gradually digging into our lives more and more. The many ambivalent mechanisms trough which we cope with this uncertainty and multiplicity of artistic processes (either politically-critical, or completely non-factual and sensual, scientific or even speculative) of the abandonment of what is considered “real” or “rational” take their forms in the interconnected realms of the technological, the natural, the mystical, the symbolical.

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.