Jak začít od začátku (Selži znova a lépe)

Doba je nejistá. Snad proto se v posledních letech zvedla taková vlna zájmu o utopii – v problémových situacích se jí odjakživa neobyčejně dařilo. My ovšem nechceme bilancovat vývoj žánru. A dokonce ani účtovat s modernou či stávajícím světovým řádem, jak to činí většina soudobých projektů na dané téma. Náš cíl je mnohem skromnější, nebo možná naopak ambicióznější, záleží na úhlu pohledu. Pokusme se pro jednou zapomenout na přestálé prohry i dílčí vítězství a prostě vzít „tady a teď“ jako výchozí bod dalšího směřování. Nejspíš to bude dlouhá cesta, protože na našem „tady a teď“je rozhodně co vylepšovat. A tu se začnou vkrádat pochyby, zda závazek napravovat špatnosti není přece jenom nad naše síly. Není divu, že leckdo v takové chvíli přemýšlí, zda by nebylo nejlepší někam zalézt a počkat, než se to přežene. Jenomže touha po lepším patří k nejstálejší z lidských vlastností, a tudíž si můžeme být jisti, že nás dostihne i v tom nejzazším koutku. Spíše ona nás než my ji.

Těžko postižitelnou povahu utopie, kterou často tvoří velmi rozličné komponenty, odráží i tahle výstava. Balancuje na hraně mezi nadějí a skepsí, politickou akcí a filozofickou kontemplací, sarkasmem a soucitem… Jsou tu díla, která se vztahují k obecným problémům, ať už společenským či politickým, ale jejich forma je příliš jemná, či spíše jemnocitná, než abychom je mohli považovat za angažované umění. Přesto angažovaná jsou, jen realitě čelí spíše v intencích osobní zodpovědnosti než otevřeného boje.

Měli bychom ovšem připustit, že dopad umění na sociální sféru je značně omezený. Od chvíle, kdy se začalo řídit vlastními pravidly, se stalo pro společnost tak trochu nepatřičným, cizorodým prostředím. Ale kde jinde než právě uvnitř tohoto mikrokosmu můžeme získat dostatečný odstup a celý systém nahlížet jako radikálně odlišný? A jakmile se tak stane, můžeme si začít představovat něco docela jiného, než je naše každodenní realita. Jako laboratoř, kde lze vypracovat a testovat nové obrazy našich přání, tak může sloužit každá galerie nebo výstava. Včetně této.

související s
Jak začít od začátku (Selži znova a lépe)

0:16:20

Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2025

Tento 36. ročník představuje již podruhé pouze tři oceněné, jejichž výběr mezinárodní porota již od minulého ročníku neomezuje věkovým limitem 35 let, nadále jde však o umělce a umělkyně, kteří se svou tvorbou teprve v relativně nedávné době začali etablovat.
0:05:16

Písky mikrosvěta 2.0

Názov vychádza z predstáv/idey o akomsi novom zriadení sveta, ktoré nastalo po súčasnej globálnej kríze. Tá sa v príbehu Pieskov mikrosveta stala počiatkom nových mikrosvetov a mikropríbehov, štartujúc ich svojbytnú existenciu. Dej nás ale napokon vedie až za horizont dejín nového zriadenia s úvahou, čo nastalo po zlyhaní deglobalizovanej formy spolužitia.
0:09:37

XY 2025: Berlín v Olomouci

Ve čtvrtek 26. června 2025 proběhl 10. ročník XY: výstavy s procházkou / procházka vernisážemi, tentokrát zaměřený na představení výseku multikulturní umělecké scény německého Berlína v české Olomouci. 
0:55:51

Oil Rocks: A Utopia on Stilts in the Caspian Sea

Ropné skály byly magnetem pro umělce, kteří podnikali namáhavou cestu, aby se stali svědky hrdinství ropných dělníků v jejich boji s živly při těžbě kaspického „černého zlata“. Přednáška se zabývá zobrazením Ropných skal v socialistickém umění jako výjimkou z obecné neviditelnosti ropného průmyslu v moderní literatuře a umění. Jak si můžeme vysvětlit prominenci obrazů ropných vrtů v sovětském ázerbájdžánském umění a co nám to říká o ropné imaginaci socialistického antropocénu?
0:04:18

Factory of Arcadian Identity

Obě autorky ve své tvorbě pracují s fikčními světy (zdánlivě) nezasaženými člověkem, které slouží jako místa romantizovaného úniku před realitou chaotické současnosti. Namísto kýženého rozjímání vyvolávají scenérie nedotčeného světa přírody téměř až znepokojující pocit stálosti a mrtvosti.